Báseň jsem věnoval do památníku své starší dceři Jitce v roce 1973, kdy jí bylo osm let a ráda si hrála na princezny a víly...
![]() ![]() ![]() ![]() |
muselo to ven
![]() ![]() ![]() ![]() |
...která si to nikdy nepřečte, ne proto, že by nemohla, ale proto, že nechce.
![]() ![]() ![]() ![]() |
Pro mou drahou matičku - nesnažte se pochopit, je to nepochopitelné
![]() ![]() ![]() ![]() |
Byla jako jedna z prvních na Literu, sem ji dávám , aby tady nebyla ta pro tátu sama, a tak nějak uzavírám styl své tvorby tady. Budu zas zkoušet něco jiného.( ale nikdy neříkám nikdy, ukáže čas, život se nemůže brát zase moc vážně, aby zbyl čas na žití)
![]() ![]() ![]() ![]() |
..život by byl krásný, kdyby šel vrátit čas.. o mamince
![]() ![]() ![]() ![]() |
..................
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Asi ne moc povedená ani optimistická báseň, ale takhle to teď cítím..
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Jo, jo, děti stárnou...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Něco co neznám jen já
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
...období plné změn...jiných nazírání...druhých šancí? ;)...
![]() ![]() ![]() ![]() |