Na březích spánku rotovaly mlýny
na měsíční vítr
skulinami mezi lopatkami
bradavičnatá víčka lapala hvězdy
některé ve mně
zůstaly jako gumové drény zatímco
má ruka přejela
po balistické dráze
tvého boku
jako když srna ochutnává sůl
a tys řekla: vzlétl jsi jako motýl snovač
vzlétl jsi zatímco tvoje nečisté fáče
nebeský personál
okamžitě pálil
abys je nenakazil svojí touhou
a města
jak těžké prsteny
ti překážela ve hře

vpletený
do ocelové rampy strun
jsi jenom hleděl jak rotují mlýny
na měsíční vítr
a jak se k nám
pomalu
přibližují…