Morfeus: jo ukamenovalo :D kdo bez viny hoď kamenem, a sprška dobráků by ho zvedla ve vteřině .)

zaseja: To je vlastně citát, ten tvůj komentář. Souhlasím, díky tobě se můžu cítit jako Bůh. Wow, to je boží pocit, yes, jsem nahoře.

mluvit s Bohem je jen jiný způsob mluvení se sebou

Myslíš tím sami sobě Bohem nebo, že v každém z nás je kousek Boha. Tohle je spíš o tvorbě vlastní reality a být sám sebou.

Je to trošku bizardní - mnoho pobožných by tě ukamenovalo...hrát si na Ježíše a takto o tom psát :) kde je ten vousatý stařec na obláčku, co všechno vidí? Navíc personifikace byla vždy účinná, takto to moc lidí nepochopí...přesto, že to je napsáno celkem jednoduše. Já osobně bych šel ještě do hloubky ;) jinak máš bludišťáka...

denisa : proto miluji jaro, znovuzrození, rozkvétání stromů, příroda se probouzí. Nádherné scenérie ! Jinak ti díky.

denisa : Boha nikdy nikdo neviděl. Bible také tvrdí, že Bůh je duch. Já viděla v mlze ranní na Hamilton Island. Zachránil mne před rejnokem. V přírodě se domnívám prostě existuje ...Krása přírody nás může přivést k úvaze o vyšší moci. Já nacházím v přírodě vnitřní klid a spojení s něčím větším.

denisa: Proto jsem směřoval otázku přímo na tebe. Co jsi ty? ;)

Hanulka: zase jen tvá projekce něčeho, ber to tak že jsem napsala jen o egu a jak s námi dokáže cvičit, není to jen o tobě boha ale o všech co si vše berou tak osobně, pokud řešíš něčí vulgarity z pozice ega pak vulgarity budeš přitahovat o to jde. Napsala jsi celkem zajímavej v něčem koment ale vzápětí to zabiješ:D i o to v mém textu šlo hlavně...konflikt vytváří chaos, pak jsme v hajzlu .) hezký den

denisa : opět mi nerozumíš, proč házíš to, co si napsala na mou osobu, promiň už vidím jak číhá další osoba, vy se totiž vyžíváte, jak můžete někoho utopit, já v žádném kruhu nejsem, holka, to jsi na omylu. Hněv hněvem se hnojí a zlí lidé se spojí. A k čemu ? Tomu nikdy nefandím ! Měj hezký večer, tím končím, maluj si své obrazy ale neházej to na mne ! Díky.

Hanulka: v kruhu jsi i ty sama, v pasti myšlenek, ega a konstruktů, jinak by jsi třeba byla nad věcí jako vulgarita, sama si vlastně protiřečíš. Pokud jsi tu za cestovatele poznáš cestu kde tvořit a kde neživit energii která oslabuje. Myslím si že je důležité být ukotven sám v sobě a sledovat sebe co mě rozčiluje a co mě manipuluje, to by bylo pak vystoupení z něčeho, ale pokud reaguji na vulgarity třeba , je to vždy z pozice svého ega, protože si vždy můžeš vybrat, nejít do konfliktu. Takže pokud stále reaguje tvé uražené ego a musí se obhajovat je to past, uvízla jsi v ní sama. Není přece povinnost reagovat na něco co není moje, tento dárek nemusím příjmat, PROTOŽE POKUD TO PŘÍJMEŠ ULÍTÁVÁŠ SAMA A VYTVÁŘÍŠ NEKONEČNOU SMYČKU. PAST EGA TADY JSME STÁLE . Takže za vola jsme tady všichni, jinak by nebyli konflikty a války. Stačilo by vystoupit ze strachu a ega. A co je vlastně ten smysl a pravda? tvá projekce vidění světa? universální pravda? Nebo jsou to nástroje a mysl si s tebou hraje a nebo si s tebou hraje něco co není z tebe? ,) překročit hranice je o pochopení jak fungujeme a kdo opravdu jsme jako lidské bytosti, zatím se chováme jako ne - lidé,) neradi to slyšíme že zlo vytváříme tím že ho sledujem a dáváme pozornost a energii --tak to tady funguje stovky let. Ale nemám patent na pravdu .) stejně tak může být vše jinak :D

denisa : Tvoje slova jsou jako kruh, který se točí stále dokola. Past je vytvořena, a ten někdo je v ní uvězněn. Vystoupit z ní znamená překročit hranice svého vlastního myšlení. Volit mezi tím, co je známé, a tím, co je neznámé. Přestat živit tuto hru znamená přestat se pohybovat v kruhu a hledat nové cesty. Pochopit, že nejsi za vola, ale za cestovatele, který hledá smysl a pravdu. To je má reakce na to, co jsi napsala.

Morfeus: většinou jsem přemalovávala obrazy ale i pálila, no, už to nedělám, je to stejně jedno. Ten obraz se mění podle toho čemu věnuji pozornost, co pozoruji, je zajímavé že často mé obrazy na plátně vypadají úplně jinak než před malováním, mysl si hraje. Většinou jsme tady jen diváci co se vnímají jako ti co šli na film který nemůžou změnit, prostě sednou a dívají se, prožívají vše co vidí na plátně ale zapomínáme že i život a nějaká ta realita v tom okamžiku je stejná a vlastně pokaždy jiná. Že jsme ti tvůrci, jen se bojíme tomu věřit, jsme nějak každý nastavený, poznávat je vykročit z nějaké iluze a přiznat si že může být vše jinak. Já maluji už málo poslední dobou, spíš vytvářím obraz který mi mění realitu .) ale ne už na plátně doma, i když i tam se to jistým způsobem dá .)

Pěkně napsané.

jsi malířem, který přemaluje obraz k obrazu svému nebo jen divák? :)

Morfeus: jak jinak .)

super..inspirováno i dneškem, viď? :)

Morfeu: díky .) ber to jako by byl už vymazán :)

ČLOVÍČEK: myslím že jsme naprosto dokonalé bytosti, ty obrazy nejsou všechny naše, je důležité to poznat jak to uvnitř cítíme a ano existuje vše právě teď a tady, tedy pokud pomyslím na něco jako projekce, už jsem připustila její existenci...jsme zdroj který nemusí brát cizí projekce, pak vzniká taková roztříštěná realita, jen samo vědomí má otisk v nás a dokonale nás dovede tam kam by jsme jen myslí nikdy nedokázali dojít a projekce se stane jen iluzí. Z pozice ega máme dost omezený pohled stejně hlavou nic nevymyslíme co by nás pozvedlo z všeho toho naučeného a převzatého co má nízké vibrace a tím nás to nepustí dál, tvořit a poznat dál za hranice, ten potenciál máme v sobě ale neumíme se sladit a pochopit jednoduchost toho všeho a přesto to známe...vždy paradoxně jdeme ke všemu složitě, vlastní zkušenost jak jsem to měla a někdy ještě mám. Jde o úroveň samotného bytí které ví, NEPOTŘEBUJE SE UČIT ale hraje si s možnostmi,ale stejně vždy dojde k celku a zdroji všeho ...z ničeho vždy dá vzniknout něčemu tím je dáno tvoření, vlastní všem bytostem co pochopili vyšší princip a přesah dál. Díky za koment.) když si uvědomíme jako Lidské bytosti že temno je jen absence světla, budeme vědět jak to funguje..i když slovo funguje to naprosto nevystihuje to je právě ta chvíle kdy slova nemají tu sílu ...jednou budem stejně opět komunikovat telepatisticky, je to to nejčistší jak předat nevyslovitelné .)

Nikdo netušíme, jak vnímá věci ten či onen. Domluva je taková že si různé obrazy přisvojíme jako děti pod stejnými názvy. Poněvadž se ukáže prstem a řekne se slovo. Nicméně mezi předobrazem lektora a žáka není možná nic stejné, jak na optické úrovni , tak pocitové. To je právě zajímavý, vědomí vlastní projekce.