![]() |
komentáře k dílům uživatele :
hmmm .... par veci u me vzniklo nad ranem ... uz si ani nevzpominam, po cem vsem to bylo .... jinak hezke :)
Ať v košilce saténové
splní se Ti přání snové,
ať dnešní den oslavíš
s tím, co ráda máš, jak víš.
Až v den plynule se změní
noc plničká milování,
snad i srdce Tvé ocení
k narozeninám Tvým přání...
Tak vše nej! ;o)))
splní se Ti přání snové,
ať dnešní den oslavíš
s tím, co ráda máš, jak víš.
Až v den plynule se změní
noc plničká milování,
snad i srdce Tvé ocení
k narozeninám Tvým přání...
Tak vše nej! ;o)))
trošku bych si pohrála s rytmem (první sloka skoro sedí, až na jednu přebytečnou slabiku ve 3. verši, druhá sloka už je taková "rozházená"), jinak moc pěkné :)
Tebe ještě neznám, košilku saténovou fialovou taky ještě nemám, hned si ji letím koupit......
nu, pokus o rýýým tu je. Čtenáře to osloví už svým nápadem, ale vydržet tak dlouhou básničku do konce už vyžaduje trpělivost. Obraty co tu používáš dokážou každého vnést do děje a vnutit jasnou představu o tom co by se chtělo vyprávět. Takže je to povedené (až na ty rýmy teda, kdy by tam nebyly vůbec žádné, tak je to lepší si myslím.)
... probém je v tom, že ta žena je věčně nespokojená
a kde schánět pořád zlaté rybky ????????
a kde schánět pořád zlaté rybky ????????
líbí se mi...je náladitá...vážně..úplně mě zaskočila, rybička jedna zlatá:)
... rozumím...tolik vzpomínek na chlapa, co byl kdysi klukem z vesnice...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Peter.Bell [15], tulislečna [13], Witch of Darkness [12], Gabriela [11], Samuel Rain [11], Barbora [11], ježek [10], Vojta Frajer [8]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)


