Vázané verše by měly mít nějaký pravidelný rytmus…dodržovat počet slabik, aby pěkně plynuly…včetně vnitřního dělení stop /ale na to se v téhle době ohlíží málokdo/… v tomto případě je báseň hodně rozkolísaná….hlavně pak v druhé strofě…možná to dělá malá slovní zásoba a tzv. vycpávková slova (tu, ta, jako, a, …), kterých by se mělo používat co nejméně a když už tak na zdůraznění…
Po obsahové stránce je hodně okoukaná, používá ustálená epiteta…každý kdo jednou viděl padat vločky ví, že jsou sněhové, bílé a že padají z nebe…a že když padnou na dlaň tak tají…
Pěkné je přirovnání vločky k dívce /ženě/…ale závěr je předem tušený…a tak pointa vyznívá slabě….

napad pěkny .)

nádherné :)

chudák ten děda.. jaké sodómie dnešní svět chystá pro věkem unavené oči.

Ale nevím, zda nemám nějakou poruchu?
Když mi stačí to, že mne chytneš za ruku

to není porucha ;-) nebo jen k lepšímu

Pěkná básnička, lehoučká a světlá.

pěkná

Kdes ji našel? Přišlápla bych si taky. :-))

tahle se povedla...:)

zajímavé

ona se ti časem ošoupe......
Ale možná, že ne:-))

moc krásná...nádherná...co dodat...

nádherný.. takový něžný jako první sníh..

Nádherná. Už aby začalo sněžit...

nemá chybu:)...je prostě překrásná

šeptání sněhových vloček je krásné......

.....ať u mě stále dál stojí ta
láska, co tváří se jak sova sněžná,
krásná i něžná až dojímá
jako sníh o vánocích.....(Plíhal)

čas je relativní....:) to je jeho výhoda i nevýhoda...

jako vzpomínkové veršovánky pěkné...:) je to jako nahlédnutí do cizího alba...člověk se nad tím pozastaví...a otočí list...nic víc nic míň....

moc hezká, líbí se mi...