Jarda468: děkuji

Dark Alchemist:
A někdo se v životě motá jak v mlýnském kole
jednou nahoře a pak zase dole.

Moc líbí, stíny smrti je nádherný obraz

Jedno je zcela jisté,
že chybovati je a vždy bude lidské,
víc je těch, co z cizího se nají,
než aby nutně museli být v ráji,
pro jednoho je ráj vytoužená jistota,
jiný zase nezřízeně užívá si života....

Oliva: :-) děkuji

Krásný motiv, krásné vyjádření... a jasná věc :-)

Jarda468: Děkuji nejen kdo jsem já, ale kdo je i Ten, koho hledám ...

Hezké zamyšlení

+

človiček: :-)

Ti dva už dávno se znaly
to ještě za luxusní
jevily se hrady.
Slovíčka utkala jim cestu k sobě
přesto že stovky let
už leží spolu v hrobě.

Dark Alchemist: Tak to je krásné. :-)

Dandy: Ano, ptáme se sami sebe, ale možná se ptáme i Toho, Koho hledáme ....

Jsi měsíc, co nám v noci na cestu svítí,
jsi jako sněženka, první jarní kvítí,
jsi jako vločka, co na dlani mi taje,
jsi jemná jako pavučinka, co ve větru vlaje...

Kdo jsem,mnohdy ptámese sami sebe.

Ta piseň je moc pěkná.
Šachovnice touhy,jaké fygury jsou naní..
Jaké na stranách má hráče,jaká šasomira.

človiček: :-) :-) :-) No, Ty máš ale bujnou fantazii. :-)

Vaouuuuu. Potlesk ve stoje, zvoňte orloje. Tady chvějí se pavučiny a cunami pod oceány vzdouvají se a vlní. Brilantní říci spolupráce se my příčí z toho vášeň tryská, křičí a lože rozvrzaně naříká, z prken suky na zem padají. Snad i je potom do děr zandají. tam a zpátky než lepidlo zaschne..

Není to lehké,
když je to tak křehké,
a možná, až dopiješ,
tak ten pohár raději rozbiješ.....

Dandy: Ano :-)

I tak se dá vše vyřešit.
V klubku spánkem
mnohe pořešit.

Dandy: děkujeme :-)