Psavec: děkuju, šlo to samo

Skvělá!

Dark Alchemist: Tak to je nádherně veršovaná odpověď. :-)

Victor: nejspíš ano :-)

Tak otevři oči a natáhni dlaně
já vždy budu na Tvé straně,
i když z těch očí Tvých slzy kanou
spolu projdeme nebeskou branou.

Boží

utajená: Díky za zastavení a milý komentář. :-)

Moc moc krásné

Miras2250: :-) vtipná odpověď, děkuji :-)

Klíč hluboko do studny spadnul
Když jsem se tam pro něj nahnul
Tak jsem tam malém zahučel taky
Měj krásný den. Miras

Orionka: myslím, že ji unesu:-), děkuji
Dandy: tak tak...

Třeba a oba se fakt nerýmuje a ta křečovitá snaha o rým je navíc zbytečná, opravdu to jde i bez nich. Nebo je možné rýmovat jen občas, nenásilně. Snad jsem nepřekročila povolenou míru kritiky :-)

Co bylo,bylo.
A nevrací se

Homér: Děkuji za Tvůj názor, nicméně i přesto mám pocit, že báseň není snůškou nesmyslů a svůj přesah má a i jej sděluje. :-)

Kůže, růže, může. No promiň, to jsou lepší rýmy i v knížkách pro batolata. Vůně, tůně, lůně, stůně, tam už chybí jenom slůně.
Ano, říkanka, básněnka, srandy od psavce, rýmovat se může vše. Ale podle mě to není poezie, když v tom není nějaký přesah. Ale to už se řeší od dob Walta Whitmana. V básni by měl být život, radost, depka, smrt. Většinou je to jen takové blábolení pro vlastní okruh čtenářů. Zalíbit se, poplácat se po ramenou. No nic. Když už rýmy, tak si dej trošku záležet. Ta jednoduchost na konci řádků totálně zabíjí vše předešlé. A není to pravda, je to jen můj názor.

Homér: žiju v domnění, že báseň by se měla rýmovat...

Nešlo by to nějak osekat od těch příšerných rýmů?

Psavec: Moc děkujeme:-)

Dandy: Život je jako bonboniéra, nikdy předem nevíš, co ochutnáš...

Tělo ovládáno čím myslí,žízní po stálém poznání.
Vloži setrvat když láska je k dostání.
Nebít za vrabce co pořát ve spěchu.
Tím snázeji vytvoří neplechu.
Někdy jak čamrda celé se otočí
aby jen mčky ziralo do
očí.
Tam není pro slova,pro slova
pro slova prostoru.
Ochutnat lákártů jako
bonbónu.

A povdedlo se Vám to moc pěkně.