LadyLoba: děkuju moc, pozdě bych neřekla, nebyla jiná volba

Moc pěkné ... I když možná trochu pozdě

Šunkobaron: každá jsme šla svojí cestou

+

Krásné, slastné ... Přeji

Snad je nějaká zásoba doma.

Jak to dopadlo?

Paráda.

Pěkné

Nádherné.

Bylo by to moc pěkné, ale přijde trochu rozdvojená ... tak chce, nebo nechce dát stopku svým strachům ... ?

Ticho co zavazuje k myšlenkám zbytečností.
Pitvořeni vnich,obelže jejich tvůrce.
Nemlčet i zbytečně nehovořit.
Ticho da napovědu nebo zamče dveře citů na vice zapadů.
proč.
Myšlenky courajicise jak
zlenivnělé kočky v chrámech faraanú.
Tam až uteci od svych slov.
Nechat v mise dadlitlí koralovci svůj prst.
Proč polknout slova v jeji nepatrnosti.
Co mohla srdce otevřít v te vzájemnosti.

Hmm. Zajímavé. Juknul jsem na to kvůli názvu, protože 22:22 je čas, kdy mi odejdou oči a já jdu na kutě. Ale po přečtení se zaobírám myšlenkou o strukturách, které definují poezii na papíře a tom, jaký má význam verš a jeho grafická podstata (sloky). Verš, hmm. Verš je asi blbost. Poezie nepotřebuje verš. Nebo ano? Já nevím.

LadyLoba: spoutá i přes něžný pouta, osud v to doufá a tak radši, ať pouty mě spoutá

Láska nemá ráda pouta,
přesto, si piš, že tě spoutá

Posmutnělá.

O slovech to není,proč žít v duševním utrpení.

A pak ,že utrpení není hezký...

Moc pěkné.

Dobry