LadyLoba: vypadá to na hezkou cestu a tam směřuje to Vykročení. Zdravím a rozplétám svou vizi

Lotka: Vision Quest - uhm - jo, něco víme, pak zapomeneme a pak zjistíme, že už jsme to věděli ... a málinko k tomu přidáme ... jo hezká cesta ... zdravím hledačku :-)

LadyLoba: Teď mi došlo, že já jsem se k ní také také vrátila.
Tyhle verše jsem napsala v únoru 2023 v Řeporyjích a vrátila se k nim při 24 hod pobytu v lese bez jídla a pití (takový program hledání vize). A v tom starém bloku bylo tohle - v podstatě jsem to jen přepsala a doplnila o jeden řádek a dala jí název...

Lotka: a dobře že jsem se vrátila ... Teď mi to sedlo ...

LadyLoba: Taky mi to jde jen se zklidněnou myslí. Jinak je to jak v totálně zamotaném klubku.

Zkusím se vrátit, moje roztěkaná mysl to teď nedala

človiček: :-) }}}----]

človiček: ptáci tokací mají léto...klid na gauči

Klapka, režie, střih....tulipán po pátý...jedem.

Ptáci zjara tokají, ženám pokoj nedají.....

človiček: Vlny maji obrovskou sílu a slova také.
Děkuji za verše.

Verše jsou vlny co padají na skály
v rytmu koncovky o kámen se třískají.
Dál od břehu jdi, vodu vykuckej a
hlavu pozvedni, buď mořem.
Jak vlna se houpej, duši koupej.

koiška: hezky napsáno, děkuji

Děkuji - takové obrazy se slov...

Co z toho asi plyne..přijdou jiní, přijdou jiné . Tulipány nemaje nikdo si na nic nehraje...

Zajímavé obraty..

Dandy: Něco trvá a něco vyšumí.

Nic věčně netrvá?
A jak krásné je když to z věky přetrvá.

Yana: Děkuji se srdcem s nadějí...

Moc hezký název a rozhodně nás tvé básnění dovede k závěru, který je plný naděje