Hanulka: já děkuji víc :)

nádhera!

Putri : milé a něžné, děkuji.

Hezké.

Moc pěkné

RathuVSoak: Dandy: Pánové, děkuji :)

človiček: Moc si vážím Vašich slov chvály. Děkuji.

Hezké

človiček: Děkuji za postřehy, moc si toho vážím. Váš komentář mě povzbudil v psaní další navazující kapitoly :)

Dobrý!

Putri: slavek: Dovolím si odpovědět za Slávka. Všichni jsme tu tak trochu psychologové. Postupujeme stejně jako tvůj hrdina. Vyhodnocujeme situaci z balkonu od naproti. Tvá povídka je krásná, poněvadž popisuje mužovu taktiku a to v podání ženy, která to dokáže kombinovat odhalováním svého pohledu na věc. Ten příběh je živý, právě proto, že mnozí z Nás stáli už někdy před roletou výlohy hledajíc lásku, když v tom jim k nohám spadla cedule ze dveří.... Přijdu hned. :-)

To je na životě to hezké, když si dokážeme uvědomovat průběh děje v prožívání okamžiků, které nás míjí, a ačkoli jde o předeno utkané z nepatrných vláken, život z nich dokáže usoukat třeba i kotevní lano.

Syrová upřímnost zabalena do napětí luku a uvolnění symbolickým šípem. Určitě by tvá báseň byla vhodným doplňkem nějakého uměleckého ztvárnění lidské touhy. Všechny šípy v toulcích se zachvěli. Bohužel akátový luk co vozím v autě nedožene tvé mystérium. Krásně zpracovaný.

Líbí se mi, zajímavá...

Výstižné, líbí se mi.

Opravdu milovat sám sebe je kupodivu to nejtěžší. Líbí se mi.

človiček: Přesně tak, děkuji. (když si člověk uvědomí sebe samého a postaví sebe na první místo, koho bude nejvíc milovat)

slavek: Ano, ano.. jen bych doplnila, že zde jde o znovunalezení lásky k sobě samotnému.

Láska znovu zrozená z popela?

Duši je třeba neustále povzbuzovat, aby věřila kvalitě a toužila se vznést.