Prohnutá.
Dlaně a kotníky ti stahuje hlad.
Jsi luk...
Nahá, vlhká, chtivě chtěná,
oči mhouříš.
Hřeješ a voníš.
Hladově toužíš,
čekáš
a kořist lákáš.
Jeho stisk tvých oblých boků,
šíp ti prorval do rozkroku.
Máš, cos chtěla!
V půlce tvého těla oheň vzplál.
Dlaně a kotníky ti stahuje hlad.
Jsi luk...
Nahá, vlhká, chtivě chtěná,
oči mhouříš.
Hřeješ a voníš.
Hladově toužíš,
čekáš
a kořist lákáš.
Jeho stisk tvých oblých boků,
šíp ti prorval do rozkroku.
Máš, cos chtěla!
V půlce tvého těla oheň vzplál.
25.04.2021 11:22
Syrová upřímnost zabalena do napětí luku a uvolnění symbolickým šípem. Určitě by tvá báseň byla vhodným doplňkem nějakého uměleckého ztvárnění lidské touhy. Všechny šípy v toulcích se zachvěli. Bohužel akátový luk co vozím v autě nedožene tvé mystérium. Krásně zpracovaný.
22.04.2021 07:05
WinePoet: slavek: Psavec: Miňko: Pánové, děkuji moc. Tolik chvály jsem nečekala. Děkuji! :)
21.04.2021 19:53
WinePoet
Moc hezké, líbí se mi ,
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.