Až nadoba naplní se po okraj
Klapky na očích začnou vnimat
světlo.
Pelyňkovy čáj bude jako med.
To snat rakve začne uzavirat niko.
Však chuť jablečníku
Vzbudí mysl.
Obzor se nestrácí
Jen na mžik strací svúj jas.
S krSy zbyly jen perly na
řasách

Dobře napsaná.

Nemám slov...

Tohle je skvost...

DDD: k tomu můžu říct to, co mám v informacích o mně:
"Člověk, který svá díla zveřejňuje úplně prvně. Díky puncu anonymity k tomu našel aspoň drobnou kuráž. Děkuji tedy za zpětnou vazbu v podobě chvály i kritiky. Díky tomu třeba budu moci, jako amatér poezie, vypilovat své řádky o pár stupňů výš."

Mně se líbí, je v tom nápad, idea.

Máš poměrně osobitý, květnatý styl a bohatou slovní zásobu. Takhle vázanému verši by ale určitě prospělo pohrát si s rytmem. Hezky se ti to rýmuje, používáš obraty, které dokážou zaujmout, ale právě kvůli absenci rytmu to jako celek působí kostrbatě a při čtení jsem často zakopával. Každopádně mě zaujala. Jsem rád, že jsem mohl číst :)

Líbí..

Dobrý obrat.

A já su dolejšák, ba nekojený.... :-(
tož všeci slintajů po tejch cecíkách
no jeskyňárou ně vela.

Moc pěkné

Možná je všechno opravdu jen fikce. :-) Pěkné...

Hezká, může být i menší pohoří?

Zajímavě zpracované poprsí, jen si oprav výraz "jenž", patří tam "jež".

Připomíná Františkovu Baladu protikladů. Dobrý...

Ale napsal dobře.

Výborná :-) to mě baví

...z míst, kterÁ jsem ne...

Tady mlčím.

Škoda, že názvem básně již dopředu prozrazuješ pointu. Já název přehlédl a o to víc jsem byl překvapen, první strofa se tvářila jako kýč a ejhle...ona z toho vylezla slušná pocitovka nad rakví.