![]() |
komentáře k dílům uživatele :
Amelie M.: Rosa: Pocit znám a mám to podobně jako Amélie. Už se tím moc nevzrušuju, měl jsem i desetiletou "přestávku". Jako báseň za mě nic moc, ale to se podá.
DDD: děkuju za kritiku, přesně tohle potřebuju :D S těmi rýmy bojuju, to je pravda. Mám totiž ráda rýmované básně, ale chápu, že to zase nesmí působit lacině. Asi jsem se zaměřila moc na obsah, než na přednes. Musím v tom najít rovnováhu :)
Tohle už jsem tady taky zahlíd, jen nebyl čas se přihlásit a napsat pár slov. Donutilo mě to zamyslet se nad těmi stíny. Nejkrásněji to pro mě asi řekl pan Skácel:
"Jestli vám vydám všechny svoje čerty
odejdou s nimi moji andělé
Zůstanu sám a bude mi to líto
a ptát se budu kde je naděje"
Je to tak. Ty stíny prostě potřebujem. Jinak bychom neměli co přerůstat. Díky za inspiraci :-)
Jo - jen pár drobnejch technickejch - ty rýmy jsou trochu zbytečně jednoduchý. Nemyslím, že je úplně dobrý snažit se psát báseň na první dobrou, ale to je věc názoru. A pak bych se rozhodl používat buď v celém díle striktně hovorovou, nebo spisovnou řeč, protože třeba verš "Mám slabé nohy, vlasy rozcuchaný" je takovej zvláštní hybrid. Tím vším vůbec nechci říct, že by se mi to nelíbilo, naopak. A hezky jsem si popřemýšlel.
Promiň, že jsem se takhle rozepsal, někdy bejvám i chytřejší :-)
"Jestli vám vydám všechny svoje čerty
odejdou s nimi moji andělé
Zůstanu sám a bude mi to líto
a ptát se budu kde je naděje"
Je to tak. Ty stíny prostě potřebujem. Jinak bychom neměli co přerůstat. Díky za inspiraci :-)
Jo - jen pár drobnejch technickejch - ty rýmy jsou trochu zbytečně jednoduchý. Nemyslím, že je úplně dobrý snažit se psát báseň na první dobrou, ale to je věc názoru. A pak bych se rozhodl používat buď v celém díle striktně hovorovou, nebo spisovnou řeč, protože třeba verš "Mám slabé nohy, vlasy rozcuchaný" je takovej zvláštní hybrid. Tím vším vůbec nechci říct, že by se mi to nelíbilo, naopak. A hezky jsem si popřemýšlel.
Promiň, že jsem se takhle rozepsal, někdy bejvám i chytřejší :-)
Jo_ sama jsem se divila, že mi včera dvě hodiny našeptával psací amok.
človíčku zjistila jsem, že člověk těžko přijme inspiraci od někoho, kdo sám nezažil horor :-) ač chci šířit lásku a klid, musím vždy zmínit i starach a nenávist.
Správně jo_. Jestli takhle vypadá tvůrčí krize, pak bych ji chtěl mít napořád.
Síla! Od počátečního mrazení, daného skvělým popisem i sounáležitostí v pocitech, až po optimistický závěr.
Výborné, díky.
Výborné, díky.
Vždycky budeš ohleduplná,budeš shovívavá k začátečníkům a úplně tomu nikdy nepodlehneš,protože máš ráda chůzi a krajinu.Mě pomáhá dobrá hudba.Papíry jsem si dělal až v třiceti letech pro potřebu rodiny.Přesto kůň je kůň. Ale autu dej jméno.Moje se jmenuje Racek Jonathan Levi.Jsou to křídla dnešní doby.Ale nohy potřebují číst půdu nebo oslepnou.
Tohle není horor, to je inspirace.Považuji tě za zvlášť zralou bytost. V tom nehledej kompliment.To tě pouze pasuje na světlonoše schopného povzbuzovat druhé.Rosa je dobrá energie,tak hodně zdaru.Každý ráno je rosa nová,zítra tvá slova dokáží kouzla mnohá.
Dózometr měří jak lidé v lásku věří.
Pod srdcem je žaludek
oba orgány slastně předou
na stejný pohon spolu jedou.
Pod srdcem je žaludek
oba orgány slastně předou
na stejný pohon spolu jedou.
Nevím, jak to je s prózou, ale třeba báseň se podle mě nedá nutit. Buď chce přijít sama, nebo je to vysezenej pokroucenej mrzáček. Slova jsou někdy plachá. Čím víc se na ně tlačí, tím víc se schovávaj :)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
zamilovana do nezamilovane doby [18], Rozárka [18], ivkaja [18], Pet [18], woski [17], Vladimír [15], AllieM [13], inkognitoDV [13], Sebas5195 [9], MsRolland [9], Jáchym Kemza [7], Chrudoš [3], Milan [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?


