Psavec: koiška: andrew_maxwell: Děkuji vám.

Vaclavky jsou fajn a básnička taky.

Psavec: koiška: Děkuji vám oběma moc-

Krásný.

A i v bříšku je prázdno..:)

Je to milé, "děsně" lesně oddechové, milé

Tohle je paráda.

Tak pozor, aby také milá neodkvetla.

koiška: Děkuji moc.Ano pravda je nyní výce jak kdy umlčována.

Je to síla jde z toho až strach.

A jenom bych si přála
aby pravda pevně stála
a neprohnula lží se v zádech
jen na chvíli zatajila dech
a hned pak silný nádech.

Psavec: Buď v kamenu sochou.
Tam dávno srdce netluče.
Zda jiné ruce mohou.
Spřetrhat obruče.
Krev co v saklá zemi.
Po níž nechtěl jít,čas však
jinak kráčel a muselo
to být.
Žadná uz ne socha
jen kámen rozpraskán
siuleta mnicha.
A duše může kam.
Jen kapka krve v dlani
co ker šípkoví.
Pohled k stare paní
co svýrá růže krepoví.

Ano, má to sílu.

Koala: Díky moc.
Psal jsem to když jsem šel spát,sem tam ty slova doběhnou jen tak

Miro Sparkus: Děkuji za komentář a upozornění.

Tohle je dost silný a vážně dost dobrý!!!
Líbí se mi, že je to v 1. osobě.
SKVĚLÝ POČIN!

Zajímavé, místy mi nesedí rytmicky, ale námět zajímavý. Menší šotek se tam ale objevuje: "Jenže Z každého z vás" :-))

Sasanka: Děkuji

Pěkná a inspirativní.

Gora: Děkuji za přečteni a upozornění

Přírodní lyrika versus tvůj poetický pohled...
V posledním řádku navíc tečka.