hmmm.. pekna fotka, moc pekna. ty barvy. a to, ze nebe vysvobodilo tebe, to me bodlo u srdce.

Teda Liz, smutné ...těžké ... láska bez lásky ... prázdnota, tak podivně nepopsatelná a přesto hmatatelná ...realita zastavila v taxíku bez placení ... máš moc zajímavá vyjádření pocitů ....

Najdeš lepšího:-)

Ach jo, je mi to až moc povědomé...

Pěkné / zatraceně výstižné
Nehodící se škrtněte... Nebo neškrtejte nic.

věř mi, že je to pro mě horší než celá zkouška:) protože zkoušky come and go, ale tenhle pocit prostě stay...a ta podivná prázdnota...nikdy bych nemyslela, že v "lásce" jí může být tolik...

ooo..tezka basen..jestli je to realita, tak nechapu, ze te vic trapi zkouska nez tohle..ale nemam na to, to posuzovat..je to dilo..tak k nemu pristoupim..je min..hrava..(?)..nez tvoje ostatni a to se mi libi..a nektery veci se mi v tom na prvni precteni libily moc..treba zajimava je taxa z proseb k nezaplaceni..

=))) převelice pěkné...věčná dokonale nebezpečná ;))

tohle je paráda !
jsi příliš živá
na to abys spala

příliš zklamaná
abys bděla

krásný...na plný počet...;-)

něco na tom je...líbí se mi skladba...

Anonymní pondělí s sebou přináší nemožnost přihlásit se v tuto chvíli pod svým loginem, nejspíš se právě admin "ve střevech stránek vrtá a zkoumá", tak já, když nocí bloumám, napíšu koment k básni, u které se sice nezobrazuje autor, přesto tuším, koho je to rukopis, že studující-bdící ;-)
Ano, příliš živá na to, aby spala, ale taky příliš zklamaná a přemýšlející, aby dokázala oka zamhouřit ... tak znovu přilije do deficitu spánku další hodiny ... a pohár se začíná nebezpečně plnit ...
Mně ses dneska opět trefila do vkusu ...a taky do nálady ;-) díky ....
a hodně štěstí ...
Že víš, kdo ten koment napsal ;-)?

parádní.

souhlasím s Bambulkou...

moc pěkné :)

pekné:)

Tak tak, nekonečný příběh.

Hezká ...líbí ...třeba obraty jako "slíbávat zbytky dnů z kůže" nebo "tantricky levitovat v tvým pohledu" ... moooc zajímavý ...;-)

co svět světem stojí a bude stát ... tak to bude ...napořád ... my, holky, ztrácet lásku budem a chvilku budem létat, chvilku se jen ploužit ...Osudem ... ale pak zase hlavu zvedneme a jako Johanky z Arku hrdě poneseme zástavu ...
Přeju, ať to jednou je jinak ...

krásně napsané