To pitvání vlastní duše je jak obsese, které se nejde zbavit...
Zajímavá :-)

první sloka je fajn

Mlčeti Zlato: já kdysi dostala obyčejný kamínek... snad z potoka... snad z polní cesty... a v očích jsem měla dojetí... zcela jistě ne žádnou z tvých jmenovaných otázek... :-)

Yana: Díky. Přesně to jsem chtěl napsat.

nejspíš platilo všechno a já platil za blbost...mám malou žlutou kostičku, něco pro mě znamená ale zase ne tak moc, nikdy jí ale nezahodím, někdy jí ztratím, ale zase se objeví, něco znamená jenom pro mě, teď ani nešetřím, proč, mám všeho dost, ale tu kostičku jenom jednu a krásný vzpomínky jak to bylo fajn beze všeho a bez starostí s kostičkou v kapse, dík za vzpomínku a zamyšlení, milé

Ginnare: ...i já postávám s úžasem před věcmi, které lze používat napořád. Třeba věčná sirka. Měl jsem jednu v krásném mosazném provedení. Na druhou stranu jsem okouzlen možností snadno věci měnit, skoro podle nálady, ale je to neekologické a to mi vadí. Takže vlastně nevím, co se mi líbí. Asi se mi zítra bude líbit zas něco jiného ;-)

Verzatilka je geniální věc... mám jich celou sadu... miluju je...
víš, co je na nich tak úžasné? Vypíšeš ji, doplníš tuhu a příběh může pokračovat... ;-)

pfff, dobrý.

Výstižné, též mi to vyloudilo úsměv na tváři. Díky.

no u mě to vyloudilo pousmání, promiň, kašleš na to když cítíš , že prostě není k mání, ale líbí se mi to

Amelie M.: Mě baví, když se mi něco takového povede. Děkuji.

.. víš, co mě na tom baví? osm slov a v člověku to spustí vodopád myšlenek a každá může být úplně jiná..

Ten Vesmír hned na začátku tomu udává poněkud zcestný směr...
Ovšem do "okvětí petržele..." jsem se zamilovala...

Líbí se mj závěr "znovu a znovu z iluzí tvrdé lože si stele". Povedené. Dalo by se použít i jako základ na samostatnou báseň. ;-)

Není špatná, docela se mi líbí. Jen je tam, na můj vkus, hodně Velkejch slov ...

Asi zkušenost ze života, dík .

taron: Ano. To je ten text, který mě vtáhl do bible, když jsem ještě až tek neocenil Píseň písní. No a taky ta myšlenka. Trochu to vede k malověrnosti, ale pak si člověk řekne, že snad aspoň udělá nějakou slušnou variaci na něco, co už bylo ;-)

Mě taky fascinuje - není nic nového pod sluncem, vše již bylo jednou vymyšleno, jednou vykonáno, jednou objeveno.
Pokojení po pokolení opakuje stejné chyby a stejné činy - marnost nad marnost píše Šalamoun.

Homér: Amelie M.: Díky. Jste skvělí.

Homér: heleď, souhlas.. to je asi můj zásadní problém :))