Na botach blato,co zakrylo vyzaš
mokasin .
Snat na něj dlato nebo
si ze zoufalstvi pustit plin.

A nic se skutkem stalo
Vitr z prachu spletl cop.
hop a nevidiš nic.
Stratil se třpyt.nit pavouka spřetrhaná.
Malo i vice kroků.
Se o potoku o brodu kde
kotniky se vlaží.
Dlaně špinu se snit snaží.
Hle blato jeho mazlavost.
Směj se ,dlaně bláto sochařem jsem se stal
Šaty tobě snál.
Oba v odstinu promoklé země
Co mokasiny džiny šaty tvouje.
Zanikame v sobě jako sousoší.
Nebe snat nemohlo se na nas divat
Započalo smivat aš na naši nahost.
V dešti,v sosoší milenců .
Jsme
Budem pro to krasné.
Kéžbynekonečno

Lenča: Moc děkuji. Jsi milá.

Super :-)

Skvělé.

Tohle dílko je milé, sice jednodušší, ale líbí.

Když padá hvězda.

Pěkné

Hezké :-)

Neu: borovice: Nechám to, jak to je. Tím chci říci, že prozatím jsem spokojený s tím jak to je. S odstupem třeba uvidím.

Hodně by se mi líbilo končit nerýmovaným veršem "Zas vidím, že jsou zítřky. Takto by mi stačilo. Čtu a usmívám se. Milé!

Jako...myšlenkou ne úplně blbý, ale ta struktura rýmů je teda jaká ? To se rýmuje náhodně nebo...? třeba zítřky se nerýmují s ničím a ten vřes x dnes a jiný x viny je zavádějící

Tahle je super :)

casa.de.locos: Gora: Moc děkuji za čtení a hlavně za to kritické. To se člověk opravdu málo dočká. Vím, že tam zhasnuli/zchladnuli zůstalo. S tím přehozeným slovosledem mě to už ale nedráždí.

souhlasím s gorou, ale je to jen takové malé zaškobrtnutí v jinak docela elegantní básni, knot v loji puká skvěle zvukomalebně, jako bych slyšela tu svíčku co dohořívá až k hladince roztopeného loje, trošičku čadí, trochu prská a vydavá intenzivně žluté světlo které ale tak nejak neskýtá moc útěchy

Gora: No snažil jsem se decentně upravit, aby to tak nebylo do oka... Každopádně děkuji.

Zhasnuli/zchladnuly nepůsobí dobře... jinak beru...

Přijde mi nápaditá.

Bezvadná.

Pěkná.

Moc se mi líbí "tma prší z okenic" :-)