2015, to bylo ještě dobře.

Ten důvod je jednoduchý, společnost přímo vyhledává katastrofy, senzaci, vzrušení. Jako při "konci světa" v r. 2012. Co se týče bezpečí - pokud má být vynuceno na úkor svobody a neomezování soukromí, tak chci raději žít jako psanec... :-)

Úvaha má dobrou myšlenku a v podstatě s ní souhlasím. Dalo by se ještě dodat, že čím víc se o něčem mluví, tím méně se s tím udělá.

Přemýšlím, proč dnes lidé neříkají, že chtějí zachovat mír. Naopak, spousta lidí touží po válce a s radostí by ji uvítali. Důvody mě napadají dva: hesla jako "chceme mír" byla používána za socialismu a dnešní politický mainstream se od socialismu chce distancovat, tak vlastně odmítá chtít mír. Druhým důvodem může být pocit spousty lidí, že si v dnešním světě připadají neschopně a neužitečně a že ve válce by našli svoje využití. (Tato myšlenka je ovšem falešná. Kdyby ji mysleli vážně, určitě by už nastoupili k vojenské službě a odletěli bojovat za NATO do zahraničí.)

Po gramatické stránce úvaze chybí čárky oddělující věty.