Na pět řádků...

Smrt je můj rádce,
Čas podlý zrádce.
V tichu své mysli, naplněn vědomím
Cestou svého srdce…se vracím…
Ke své nesmrtelné duši, se klaním…

kekebreke: Ooo dobré :) naopak, děkuji za rozvinutí

Líbí tak, volný verš není můj kamarád,

(omlouvám se)

Na vratkých křídlech času,
jen tady a teď,
závan smrti vdechl do vlasů,
trápení, myšlenek změť.

Láska a srdce
ukázaly správný směr,
drž život pevně v ruce,
a vždy se za něj per.

gajda: Díky.
Chtěl bych to říct maximálně pěti řádky...:)

tadytadytadytaaaa...tak to řekni :)

Lokin: Zdá se mi to lepší.

gajda: hodně volně :D

Čas uzdraví jen léčené,
Ublížíme si jen sami sobě,
Když ztratíme se v myšlenkách,
S vědomím smrti v zádech,
Vidím cestu.

S pevným rozhodnutím,
V uvědomění přítomnosti,
Jdu vzpřímeně životem,
Ochoten přijímat zodpovědnost
Za své činy.

Jak by to vypadalo, kdybys to napsal volným veršem?

denisa: cítíme to úplně stejně:)

ano, umět jen být je to nejtěžší zdá se .) ale je to to nejlepší co můžeme pro sebe udělat tady a teď

Tak to máš štěstí.

Lokin : dobře, že Ti zůstalo to nejcennější, buď šťasten a ať se Ti daří. Děkuji.

Pěkné a smutné.
Děti by neměli trpět rozmary rodičů.
Ale je toho hodně.

Dandy: ono to bylo o vztahu a rizikovosti, že si najdeš partnera co se nudí a nebere to vážně..ale jo, špatně jsem to napsal, nemá to ani rýmy...je to sracka. Spís je to break point pro mou tvorbu...

Tak nějak to je.
I mládí sestarne

Inu svět je malý a o náhody tu není nouze.

Psavec: to je život...

To je faux pas.

Hezká, líbí se mi.

La mujer : hezky vyjádřené, děkuji.