Líbí se mi. :-)

krásná, ze srdce ...

vanovaso:
Já jsem muž a ty zas žena,
spolu jsme moc krásný tvár,
žena k lásce je stvořena,
muž by rozdmýchal v ní žár!:-)

Ailin: to máš vlastně pravdu, to co zůstává/zůstane musí být opravdové... Díky

Lenča: díky za milý komentář...

korálek: díky za souznění... V životě ho nepříliš často pociťujeme... :-)

Ailin: děkuji za zastavení...

Krásná... to, co zůstane, je to opravdové.

Jemná, něžná, mluví mi z duše :-)

Moc hezká :-)

Nádherná, dojemná. Úžasný a hluboce pravdivý závěr.

koiška: jj,všichni to víme a přesto to někdy nedokážeme ,děkuji za zastavení

koiška: děkuji...

koiška: děkuji...

Krásně zbásněno, co můžeš udělat udělej dnes, nic neodkládej, čas je neúprosný, nečeká na nic a na nikoho.

Moc hezké :)

Vzpomínka jak z jiných světů..krása :)

Máš pravdu! Život se někdy podobá nonstop přehlídce promarněných příležitostí. Člověk občas má velkou potřebu a touhu pohladit, políbit, sevřít pevně v náruči, zvednout a zatočit se se svým sladkým břemenem dokola...Jenže až moc řeší otázku, co bude dál a nechá si proklouznout mezi prsty kouzlo okamžiku i šanci na něco krásného...o_O

shane: no právě, o tom to je, přestat váhat a udělat to, co cítíme, a nemusí to být mnohdy správné... skoro nikdy není nic co uděláme, dokonalé, ale pokud to vnitřně cítíme... Je to hlavně o tom, že se čas , kdy jsme měli říct miluju tě nebo odpusť,nevrací ... Je to tak jednoduché... A přitom těžké, jak píšeš ty...díky za zastavení ...

Člověk častokrát tam uvnitř dobře ví, co by chtěl a snad i směl udělat, ale z nejrůznějších důvodů si netroufá a promešká vhodný okamžik, a když mu to dojde, vhodná chvíle již pominula...:-(
Pravý muž prý se pozná podle toho, že ví, kdy jednat a kdy naopak nejednat! Jenže kdo z nás je ten pravý, kdo si tak věří, že se dokáže rozhodnout správně, že uchopí ten správný okamžik a jedná? Proč strach, že se mýlíme a podléháme jen klamnému zdání, že realita je jen zdánlivá a odráží pouze naše vnitřní přání, způsobuje, že příliš dlouho zkoumáme různé cesty vedoucí k cíly, ač ten je na dosah?
K čemu to věčné dilema volby? Vždyť již Franz Kafka řekl:
"Je cíl, ale nikoli cesta. To, co nazýváme cestou, je váhání...:-[