Vždycky říkej to, co cítíš a dělej to, co si myslíš! Mlčení ničí osudy… P.Coelho
přidáno 25.01.2016
hodnoceno 13
čteno 1043(18)
posláno 0
Minuty se ztrácejí

Když chceš políbit polib teď hned
Pohlaď cítíš-li potřebu pohladit
Obejmi chceš-li sevřít v náručí

Vteřiny se ztrácejí
Čas se nevrací

Zůstávají vzpomínky
Lásky
I Bolesti

Ty co jsme prožili
I ty co jsme nestihli

Miluješ-li říkej Miluji
Ano Slova jsou důležitá
Tak často mění osudy
A tolik schází ta nevyřčená

ikonka sbírka Ze sbírky: Šachy v nás
přidáno 09.08.2020 - 21:43
človiček: někdy bohužel míra strachu či malé sebedůvěry může být silnější.Diky za zastavení...
přidáno 09.08.2020 - 21:05
Ve vyřčeném a promrhaném čase se vše odehrává na základě míry energie, Pokud hladina souzní s protějškem většinou nezaváháme.Pokud úroveň energie vzájemně neladí.Příležitost většinou mineme.
přidáno 05.07.2016 - 14:14
pěkná a citlivá,je mi z ní divné smutno :)
přidáno 18.06.2016 - 08:23
Ginnare: dík za zastavení...
přidáno 18.06.2016 - 07:41
ani nevím proč jsem si právě vzpomněla na ten nový film Alenka v říši divů: Za zrcadlem... Čas není zloduch... promiň, asi mimo mísu...
přidáno 01.02.2016 - 15:17
koiška: jj,všichni to víme a přesto to někdy nedokážeme ,děkuji za zastavení
přidáno 31.01.2016 - 17:06
Krásně zbásněno, co můžeš udělat udělej dnes, nic neodkládej, čas je neúprosný, nečeká na nic a na nikoho.
přidáno 28.01.2016 - 20:50
Máš pravdu! Život se někdy podobá nonstop přehlídce promarněných příležitostí. Člověk občas má velkou potřebu a touhu pohladit, políbit, sevřít pevně v náruči, zvednout a zatočit se se svým sladkým břemenem dokola...Jenže až moc řeší otázku, co bude dál a nechá si proklouznout mezi prsty kouzlo okamžiku i šanci na něco krásného...o_O
přidáno 28.01.2016 - 20:36
shane: no právě, o tom to je, přestat váhat a udělat to, co cítíme, a nemusí to být mnohdy správné... skoro nikdy není nic co uděláme, dokonalé, ale pokud to vnitřně cítíme... Je to hlavně o tom, že se čas , kdy jsme měli říct miluju tě nebo odpusť,nevrací ... Je to tak jednoduché... A přitom těžké, jak píšeš ty...díky za zastavení ...
přidáno 28.01.2016 - 19:26
Člověk častokrát tam uvnitř dobře ví, co by chtěl a snad i směl udělat, ale z nejrůznějších důvodů si netroufá a promešká vhodný okamžik, a když mu to dojde, vhodná chvíle již pominula...:-(
Pravý muž prý se pozná podle toho, že ví, kdy jednat a kdy naopak nejednat! Jenže kdo z nás je ten pravý, kdo si tak věří, že se dokáže rozhodnout správně, že uchopí ten správný okamžik a jedná? Proč strach, že se mýlíme a podléháme jen klamnému zdání, že realita je jen zdánlivá a odráží pouze naše vnitřní přání, způsobuje, že příliš dlouho zkoumáme různé cesty vedoucí k cíly, ač ten je na dosah?
K čemu to věčné dilema volby? Vždyť již Franz Kafka řekl:
"Je cíl, ale nikoli cesta. To, co nazýváme cestou, je váhání...:-[
přidáno 26.01.2016 - 17:45
korálek: A42: děkuji za zastavení a souznící komentář...
přidáno 26.01.2016 - 09:20
Líbí se mi moc :-) také proto, že s myšlenkou se ztotožňuji )
přidáno 25.01.2016 - 22:09
Výstižné. Jen to vždy tak neumíme...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Čas se nevrací : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Mezi mraky prosvítá
Předchozí dílo autora : Zavřená srdce

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku