Čas se nevrací

človiček: někdy bohužel míra strachu či malé sebedůvěry může být silnější.Diky za zastavení...

Ve vyřčeném a promrhaném čase se vše odehrává na základě míry energie, Pokud hladina souzní s protějškem většinou nezaváháme.Pokud úroveň energie vzájemně neladí.Příležitost většinou mineme.

pěkná a citlivá,je mi z ní divné smutno :)

Ginnare: dík za zastavení...

ani nevím proč jsem si právě vzpomněla na ten nový film Alenka v říši divů: Za zrcadlem... Čas není zloduch... promiň, asi mimo mísu...

koiška: jj,všichni to víme a přesto to někdy nedokážeme ,děkuji za zastavení

Krásně zbásněno, co můžeš udělat udělej dnes, nic neodkládej, čas je neúprosný, nečeká na nic a na nikoho.

Máš pravdu! Život se někdy podobá nonstop přehlídce promarněných příležitostí. Člověk občas má velkou potřebu a touhu pohladit, políbit, sevřít pevně v náruči, zvednout a zatočit se se svým sladkým břemenem dokola...Jenže až moc řeší otázku, co bude dál a nechá si proklouznout mezi prsty kouzlo okamžiku i šanci na něco krásného...o_O

shane: no právě, o tom to je, přestat váhat a udělat to, co cítíme, a nemusí to být mnohdy správné... skoro nikdy není nic co uděláme, dokonalé, ale pokud to vnitřně cítíme... Je to hlavně o tom, že se čas , kdy jsme měli říct miluju tě nebo odpusť,nevrací ... Je to tak jednoduché... A přitom těžké, jak píšeš ty...díky za zastavení ...

Člověk častokrát tam uvnitř dobře ví, co by chtěl a snad i směl udělat, ale z nejrůznějších důvodů si netroufá a promešká vhodný okamžik, a když mu to dojde, vhodná chvíle již pominula...:-(
Pravý muž prý se pozná podle toho, že ví, kdy jednat a kdy naopak nejednat! Jenže kdo z nás je ten pravý, kdo si tak věří, že se dokáže rozhodnout správně, že uchopí ten správný okamžik a jedná? Proč strach, že se mýlíme a podléháme jen klamnému zdání, že realita je jen zdánlivá a odráží pouze naše vnitřní přání, způsobuje, že příliš dlouho zkoumáme různé cesty vedoucí k cíly, ač ten je na dosah?
K čemu to věčné dilema volby? Vždyť již Franz Kafka řekl:
"Je cíl, ale nikoli cesta. To, co nazýváme cestou, je váhání...:-[

korálek: A42: děkuji za zastavení a souznící komentář...

Líbí se mi moc :-) také proto, že s myšlenkou se ztotožňuji )

Výstižné. Jen to vždy tak neumíme...