Midem: Co odpovědět? Nové srdce si koupit nemůžu, nejdřív se musí zahojit... A ty jsi docela prima Záplata... a spousta ostatních tady... děkuji tobě i jim...

Co Ti říct? Nehledej záplatu. Ta se překrývá. Je to těžký, vím. Sám sem záplata. Ale věřím na osud. Blbý, viď?

Lenča: Ale jo, beru všechny záplaty :-) díky

Vím, že nejspíš hledáš jednoho Záplatu, ale co třeba zkusit nechat lidi, kteří jsou kolem Tebe a mají Tě rádi, aby každý byl kousíčkem té záplaty. Alespoň prozatím...

Psavec: toho se bojím, na druhou stranu : chůze prý je zdravá, díky :-)

Povedená, někdy se ale člověk moc nachodí.

vanovaso: tak to mi nedošlo.. promiň :) nevěnovala jsem tomu tolik pozornosti, vzhledem k těm obrazům, které nemusím.. když se na to teď dívám z jiného úhlu pohledu.. vnímám to naprosto jinak.. a už vím..

Amelie M.: díky za komentář, ale ony to nejsou jen obrazy...:-(

k té první části básně.. (bez kurzívy).. nijak moc se nesžívám s básněmi, kde jsou použité podobné obrazy, jako jsi použila dnes.. je to ale jen o osobním pocitu, ne o hodnotě básně..

naopak se mi moc líbí poslední sloka.. a zvlášť pán Záplata.. ;)

Ano... není nikdo, kdo by mohl nahradit toho, koho jsme milovali (resp. milujeme napořád). Přesto můžeme zase milovat - někoho jiného, jinak. Do srdce se vejde celý svět... Ač s jinými okolnostmi, taky to moc dobře znám.

vanovaso: Ale že se Ti to, děvče, povedlo! Fakt moc hezký...;--

j.f.julián: díky za zastavení

tomu hodně rozumím...

misháá :díky

Lenča: uvidíme... díky

Krásné. :)

Nádherné vyznání. Sdílené pocity se o trochu líp zvládají. Držím pěsti, ať se Tvé srdíčko brzy vyléčí. Osud je opravdu jako vítr, nikdy nevíme, kdy se otočí... proti nám. Až čas nám odhalí, co nám to mělo dát. Alespoň takové mám osobní zkušenosti.

Amelie M.: jj, o to jde, vypisuji se z bolesti a bezmoci...sem tam se zablýskne na lepší časy, ale pak se to zase vrací... mám pocit že dno,od kterého se odrazit chci, je bezedné... díky

Zamila: díky

bezmoc je blbá viď.. jen piš.. pokud to pomáhá..