Lenča: co mám dodávat Lenčo,...díky

Tak takovému zážitku bych se ráda vyhnula :(
Fajnově popsané :)

Amelie M.: díky za zastavení... jj, úplně ji chápu jen já, ale o to přece v poezii jde, píšeme něco co prožíváme my a druzí se na nás jen koukají, chápou nebo nechápou a nejlépe pokud si tam najdou i to své...

vanovaso: já už tady tu báseň viděla.. je pravdou, že ne zcela ji chápu, ale obrazy, které jsi v ní vykreslila, mi sedí.. něčím mě oslovují.. asi jsem se přece jen dozvěděla více, z tvých následných komentářů.. no.. a já si myslím, že ti, co odcházejí, to cítí, že jsme u nich.. i když to mnohdy už nemohou dát najevo.. ;)

Lenča: kdysi nám umírala fenka pod rukama, dostala uspávácí injekci, aby netrpěla, myslela jsem do té doby, že nikdy nic takového nedám, ale i když to bolí, ona odcházela klidná a už bez bolestí... a s náma... a pak jsem něco podobného zažila s nejbližším člověkem, i když nevím,jestli on to ještě vnímal... ale my jsme s ním byli... to bylo ale trochu něco jiného, vlastně jsem chtěla říct , že někdy i rána z milosti může mít smysl... i když to vyzní hrozně, děkuji za zastavení a za přátelství...

Pajalord: to máš pravdu...

Báseň se mi líbí, jen to místo o střílení koní jsem pořád nechápala. Nešlo mi to k Tobě. Že to byl sen, hodně vysvětluje. Vyložit si ho můžeš nejlíp nejspíš jen ty sama. Asi to ale vyjadřovalo tu tvou zraněnost a určité podvědomé dilema, jestli je lepší s takovým zraněním žít dál nebo to tak nějak vzdát...
P.S.: Manžel je myslivec a občas musí ke zraněnému "kusu", kterému musí dát "ránu z milosti". Častokrát jsem přemýšlela, jestli bych to dokázala udělat a žít s tím...

HUSTÉ:)

korálek: děkuji,ten poslední verš tam původně nepatřil, už to nikdy neudělám,mám ted pocit , že ani není má...

korálek: děkuji

byl to sen, a koně se přece střílejí, když jsou zraněné tak , že nemohou běžet dál svůj závod - bylo to je obrazné a spíš směrem k sobě...jak říkáš, taky jsem čistá duše, asi až přliš---ale ta duše doběhla někam, odkud nemůže zpátky, protože se zranila, a tak mě napadlo - koně se taky střílejí.... nikdy bych neublížila ani mouše, ale to ti asi došlo, já vím, že to mohlo vyznít podivně, ale jsou v tom spíše podtexty než realné představy, tak se za to omlouvám, váhala jsem jestli ji mám vůbec vložit, dokonce už tamjednoubyla a pak jsem ji smazala, ale to je přesně důkaz o tom, že nelze jen tak od stolu a ze svých "znalostí" hotnotit díla, bylo přečteno několikrát a nikdo ho vlastně nepochopil, ale to není špatně - jen já vím, o čem je vlastně psané... taky se mi stává, že druhé nechápu a tak je nechávám být... děkuji za zastavení
ano máš pravdu , všechno to bylo jen zdání... moje přání ,možná ... a druhé zdání možná v chorobné mysli, jinak si to vysvětlit nedovedu...a je mi to líto... o tom je tam báseň, ne o střílení koní ... měj se, hezký den...

hezká miniatura, líbí se mi jak je :-)

krásná, jednoduchá , působivá a láskyplná

vanu,je zajímavá, jako sen. Jen do těch koní, do těch se nestřílí,koně to jsou čisté duše.

Tamir: to mě moc těší...díky

:D...líbí

koiška: díky...

vanovaso: Druhá sloka je krásná.

Ailin: to jsem ráda, díky

Ailin: :-), ;-) díky