Lenča: no právě, známe egyptské a řecké božstvo, a vlastně nám nejbližší si ani neuvědomujeme, a přitom se postavy z mytologie objevují v každé pohádce, ...samotnou mě to překvapilo, dostala jsem se k tomu spíše náhodou, ale protože mě zajímá spousta věcí, trochu jsem se zakousla i do tohoto, ona ta Neděle o Slunci s tím taky souvisí...

koiška: děkuji...

janička: děkuji za zastavení a milý komentář...

Tak ta mě vážně zaujala. Jsem spíš na egyptskou mytologii, tak jsem si o tom musela něco najít. Jsou tam zajímavé souvislosti, ale i rozdíly.
Moc hezká, tajemno - to je něco pro mě .) Príma odlehčený konec :)
A já myslela, že ty tohle neee :D

vanovaso: Moc hezká pocta slunci.

krásná báseň, plná lásky a citu

Marnerin: díky ...

Je překrásná.

Ailin: ať v žáru shoříme... díky

Nádherná... souzním, velmi... Ať jsme jedno.

cítím to teplo, světlo a zář, ale stále mnou prochází ještě mráz... a tobě díky

Ten konec je nádherný, dokonalý. Zářit jako Slunce, mít boží Slunce v sobě... :)

Amelie M.: ale ono je prověřovat a prověřovat.. jjj, je to život ... díky za zastavení...

koiška: díky, no , co nás nezabije.... a taky se učíme... třeba má pravdu i Ailin, ...

já to vezmu z jiného soudku jo? důvěřuj, ale prověřuj :))

je to dobré zamyšlení ;)

vanovaso: To je síla vanu. Život stále zkouší co vydržíme.

Ailin: odvahu pochopit a přijmout... ale ano, to chápu, jen ta jedna musí začít a velmi upřímně...

vanovaso: Tu odvahu musí mít obě strany... jednostranně to nefunguje :-(

Ailin: vidíš, takhle jsem to nepojala... i to může být varianta... pak by se dalo leccos pochopit, jenže k tomu patří ta odvaha k znovuotevření minulosti , aby to ta druhá strana mohla strávit, ale díky...

Důvěra - to je buď dar, který dostaneme do vínku - anebo veliké umění. Někdy může být nedůvěra taky něco jako znovuotevřená rána... minulost, která volá po zhojení. Znám to.