koiška: díky za zastavení a milý komnetář,... sama bych to takhle nevyjádřila, ale to tom to je, na každého to působí jinak...

vanovaso: Je krásná, chvíli burácí jak řeka a pak zase bublá jako potůček.

Yana: moc mě potěšil tvůj komentář,... děkuji...

Lenča: díky, jsem ráda, že se ti líbí, ... mělas to i s hlavolamem :-))

korálek: díky...

Yana: díky...

krásná, :-) srdeční..

krásná pocitovka, rozumím jí...

Čtu a jen hltám řádek za řádkem a znova se vracím a čím dál tím více mě tyto verše uchvacují, je skvělá

Wau, nádherné. Od začátku až do konce strhující :)
Jen u toho obrázku jsem chvilku musela zkoumat, čí jsou které nohy... :D

Lenča: a co jako tančit? když ono to bylo směrem k tomu nebi, ne že bych nechtěla tančit,ale přece jen bych ještě chvíli tančila tady na Zemi...díky

koiška: jj, úsměv je jako slunce... díky

koiška: uvidíš , že přijde, moc ti to přeju... díky

Zamila: tak to jsi mě asi vyjimečně nepochopila, já psala opravdu o lásce, jen v té anotaci - trochu jsem si dloubla, pravda, protože já nejsem umělec... ani básník profík... zjednodušeně : píšu bez vzdělání... :-)) a nevyžaduji od nikoho nic... každý má právo na svůj pohled a styl... díky za zastavení

Fajn myšlenkový proces ;-) Ale tady to není o srdci nebo o rozumu. I ti, co pilují hlavně formu, píšou srdcem. Takže tohle je omyl. My nejsme stroje na poezii, my rovněž přetavujeme emoce do formy ... Jen chceme a vyžadujeme (do sebe i druhých) obojí v rovnováze.

Hmm, tak to bych si taky dala říct... Krásná :)

Jéé, to je hezké a úsměvem se dá zapálit mnohem víc aspoň já si to myslím

vanovaso:Moc hezká miniaturka. Já bych se tak topila, ale žádné srdce na obzoru..:)

Lenča: omlouvám se,v té záplavě nečekaných komentářů jsem zrovna tobě opomněla poděkovat,takže díky.

Yana: vždyť taky nejsem žádný umělec....