Také vnímám spíš melodii než obsah, který není tak ucelený a sevřený jako v jiných tvých básních. Zajímavé je, že mi v první sloce automaticky naskočila výslovnost "vinči" - asi pozůstatek studia italštiny... a taky jsem vůbec netušila, že se nějaká obec jmenuje Vinec :). A v poslední sloce by mi více ladilo procházím okolím, ale to je zase jen takový osobní pocit...

Je to v podstatě písňový text, rýmy a zvukomalba jsou tady upřednostněny. Nechci předstírat nějakou úžasnou myšlenku. Prolíná se zde několik těžko vysvětlitelných osobních motivů.

ŽblaBuňka: Vinec je obec blízko mého rodiště, je to kousek od Mladé Boleslavi

Zaujala mě zmínka o Vinci. Jde o konkrétní obec?

je pozitivní ta básnička, já mám ráda rýmování, ačkoli některé rýmy jsou takové ty jak se říká profláklé, ale mě se to nápadité zpracování líbí a líbí se mi myšlenka kterou vnímám já, očekávat můžeme jen to co jsme schopni sami dávat a svůj osud máme ve svých rukách, záleží hlavně na nás...

Dobré to je.

Blíží se vánoce, tak se to sluší, podobný pocit mám, tam někde uvnitř, možná až v duši.

pro mé vnímámí jsi ticho zachytil nádherně

"Keď si uvedomíš, že ti nič nechýba, patrí Ti celý svet."

Orionka: Čalamáda: BorůvkaB: Děkuji za komentáře, jen ještě jednou dodávám , že to nemá být parafráze staročínské poezie, ani taoismu. Pouze jsem si půjčil motiv nebe a země od mistra.

Je pěkná, líbí se mi. :)

Snad je můj pohled na ni trochu zamlžen mojí láskou ke slovu 'jemně' a všem jeho obdobám a rýmům (z tohoto pohledu se mi tedy líbí moc), ale přeci jen by mi z toho stačila třeba jen ta první sloka (což je ale zase dáno čistě mojí potřebou říkat raději méně než více, takže mě neber vážně)

samozřejmě jsem průběžně sledovala reakce a četla tvoji úvahu, díky za ni, vlastně je to dobře že tu začal vát čerstvý vítr, možná nás někam donese, možností je spousta :-) já prozatím v nastavení změnila kolonku-toužím po maximální kritice, no a co se týče mých komentářů, nejsem kritická, jen občas vyjádřím nespokojenost, spíše, když se mi dílo nelíbí nenapíšu vůbec nic, ale myslím že i to je přínosem, dotyčný může zjistit že jsem četla a podle toho, že nekomentuji tuší, že mě dílo asi nezaujalo, myslím že i to je postoj, tak ještě jednou tobě dík za takovou úvahu

Má to své kouzlo, hezky vystihuje náladu nebo spíš poselství velkého básníka. Ale tak trochu souhlasím s kmotrovem, víc si pohrává se slovy než sděluje.
V první sloce je "mě" místo "měl".

Nelze než souhlasit. Taky mám občas chuť napsat: "Proboha, co to je za paskvil...", pak si uvědomím, že bych ublížil, protože si lidé berou věci osobně a těžce nesou kritiku. Jindy ovšem čtu i několikrát jedno dílo, jak se mi líbí. Cestou by možná bylo přidat hodnocení ve formě nějaké známky (už to tady prý bylo). Navíc by se dalo vytvořit žebříček nejlépe hodnocených děl. Ušetřilo by to čas, protože by se více četlo to, co za něco stojí a ty méně kvalitní, nepochopitelná by se jaksi přirozeně propadala do zapomnění.

ŽblaBuňka: kmotrov: Děkuji za upozornění, zkopíroval jsem to a...špatně, opravuji. Neměl jsem v úmyslu napodobovat ctihodného učitele, pouze jsem si na něho vzpomněl...

ŽblaBuňka: Cesta po níž lze kráčet, není není věčná cesta. Slova která jdou vyslovit nejsou věčná slova...
Lao-c´

A ty jsi slov vyslovil spoustu.

Pro mne Žblabuňka na dvou řádcích řekl víc.

Líbí se mi sevřená forma písňového textu.

(apostrof patří za písmeno c)

Nebe a Země

vnímám je zevně, leč obé je ve mně

Orionka: Bala by to taková taškařice, kdyby to nebyla pravda. Musím říct, že mi to rytmicky sedí...

Orionka: Děkuji, napsal jsem pro své děti, když byly malé, celou sbírku Kosích písní. Líbili se dětem, a ne jenom mým, a ne jenom dětem. Poprvé a naposled jsem něco odnesl do nakladatelství. Vyhnali mě skoro sprostě...