veselý android: Díky za příspěvek. Já myslím, že nejde o žádný paradox a že to, co píšeš, ani není s mojí úvahou nijak v rozporu. Tyhle věci jsou tak složité, že se ve zkratce popsat ani nedají. Jak píšu v anotaci, je to jeden možný úhel pohledu, který se s tím tvým nijak nevylučuje.
A nenech se mýlit - to není můj názor a už vůbec ne můj život, je to jen krátká úvaha, literární dílko. Já zdejší literární pokusy chápu trochu jako divadlo, dávají mi možnost nejrůznějších převleků, píšu za rozdílné postavy, dívám se na věci z odlišných úhlů... Cílem je zaujmout čtenáře. Proto jsi mě svým komentářem - jak jsem si všimla, docela vzácným :) - moc potěšil.

Devils_PIMP: S tvými komentáři mám někdy ten problém, že si nejsem jistá, co je překlep. Co znamená megusta? :)

Z jedné strany spektra je tvá lehce provokativní (mini)úvaha zajímavá, k zamyšlení, nutící k hloubání vlastního já, mající tendenci říct sám sobě - přesně tak, tohle je velká pravda! Snad i stín vlastního studu se vkrádá.. Avšak.. za celý život se to stát nemusí, ale někdy tomu tak "osud" chce a ty potkáš někoho, koho budeš milovat tak silně, že si tu svou uvědomělou a racionální úvahu s radostí shrabeš jak podzimní listí a s téměř neviditelnou lehkostí ji pohřbíš v hnědé popelnici. Tento "podivuhodný" paradox však musí člověk objevit sám, protože se jedná o něco, co nelze vyčíst z knih, pocítit z vyprávění, ani vypozorovat z nekonečných seriálů..

Huuustyyyy megusta toto

Orionka: Promiň, já zapomněl, že Ty jsi prozaička...:-(
Jenže já se asi líp vyjadřuju vázaným veršem, kdežto můj prozaický projev je dost žalostný, protože mi dává příliš mnoho příležitostí k odbočení! :-))))
Měj se fajn!

Orionka: :-D "Příště raději bez veršů." :-D Mluvíš mi z duše :-)

shane: Děkuji, tak nějak to bylo myšleno :).
Ale jestli můžu poprosit, příště raději bez veršů.

Jiří Turner: Děkuji za upřímný názor, zkusím vysvětlit :).
Je pravdou, že zařazení do kategorie až tak neřeším. A ani pořádně nevím, co vlastně znamená miniatura. Proto v tomhle pro mě neurčitém žánru často končí věci, které si hlavně z důvodu délky netroufám označit za něco jiného. Asi bych se nad sebou měla zamyslet :).
A smysl? S tím diskusním příspěvkem máš trochu pravdu. Je to příspěvek do polemiky, která tady probíhá nevyřčeně a tak trochu nepozorovaně, ale jak jsem zaregistrovala, vnímá ji asi víc lidí. Já nejsem zrovna příznivec nářků a bolestínského vylívání duše, čas od času je asi potřeba, ale všeho s mírou. Tohle ber jako sebeobranu proti sentimentu, který se tady v básních i komentářích na můj vkus poněkud přemnožil :).

Orionka:
Život často zdá se
být pozemským Rájem,
ale jen než zase
musíš splatit nájem!

Marně rozhořčeně
voláš do éteru:
To nebylo v ceně!
Na tohle vám...
@@@@@@@@@@@@@@@@
Každá sranda něco stojí,
někdo už se předem bojí...
Je však menším ze dvou zel
svázat srdce na uzel,

před láskou se strachy třásti,
žít jen tím, co v kapse chrastí,
zabít v sobě každý cit,
nemilovat, jenom být?
:-(

Po pravdě řečeno, moc tomu nerozumím. Tedy, obsah snad chápu, ale smyslu a formě. Forma uvízla někde mezi žánry, nevím čeho je to miniatura. (Už se zase projevuje moje fobie ohledně miniatur.:))Ale vážně, ono vymezení určitého žánru není asi úplně samoúčelné. To, co jsi napsala, asi není esej, není to jistě báseň ani aforismus, snad krátká úvaha. To samo o sobě nevadí, ale ten či onen žánr by měl, myslím, něco specifického přinášet. Připadá mi to jako diskusní příspěvek do diskuse, kterou neznám. Mohl bych si ji zkusit domýšlet. Možná to je ten záměr. Možná ostatní komentující sami se sebou diskutují a ty se k diskusi nenásilně přidáváš. Možná nejsem jenom na takovou diskusi naladěn a tak se šťourám ve formálních záležitostech. Promiň. :)

Amelie M.: taky si říkám :D

Orionka: ty a morbidní??! nikdy! :D

Sedmikrása: Jo, takoví jsme. Dík!

Sucháč: Jojo, tak to je. Někdo přijímá rány vestoje, někdo padne při prvním ofouknutí... ale nakonec jdou k zemi (pod zem :)) stejně všichni. Sakra, jsem nějaká morbidní :D

Jo, myslím, že máš velkou pravdu. I když to docela bolí a vůbec se mi to nelíbí. Ale vím, že do toho kruhu budu lézt znova a znova a budu si dál rozbíjet nos, protože takoví prostě mi lidi jsme.

Máta: Děkuji, krásně jsi to shrnula :).

Já souhlasím se vším...život je risk a my se po celou dobu snažíme přijímat jeho rány i slasti...fuj, to je klišé... :-D

Kdo se bojí, nesmí do lesa. Kdo nic neriskuje, nic nezíská.
City jsou složité, lidé také, ale překážky jsou od toho aby se překonávaly, ne aby se nad nimi plakalo. Všechno má poločas rozpadu, nic není věčné, vše se mění a vyvíjí i vztahy. A kdo to nechce vidět, neuvidí. Srdci neporučíš, ať se hlava vztekne a konec bolí, koho by nebolel, ale bez konce nemůže být nový začátek. Jenže kdo chce plakat, důvod a kapesník si vždycky najde :-D
Moc pěkně trefně věcně napsáno. Díky.

Psavec: Souhlasím, tohle jsou úplně jiné počty.

Lenča: Moc děkuji. Těší mě, jaká se tady rozběhla pěkná diskuse :).