ŽblaBuňka: A Ty u mne boduješ, za to jak si do toho svým komentářem vnesl humor.
Dík!

Krásná a chytrá báseň o životě. Možná proto by každý měl psát autobiografické knihy nebo poezii, aby na sklonku života nedocházelo k mýlkám ;-) A aby obraz člověka, už tak trochu zfalšovaný, nemusela za sebou táhnout úzká rodina ...

ta nekonečná mezera mi zprvu připadla jako cenzura tisku ;o)))

zase u mě boduješ

vanovaso: Lenča: Amelie M.: Nejdůležitější na tom dílku je ta mezera. Chtěl jsem jí vyjádřit svobodný prostor.
Díky vám všem.

jj, něco na tom rozhodně bude, naštěstí už dítě v nejútlejším věku si začíná prosazovat svoji individualitu. Ti rozumnější ho jen hlídají , aby se nedostalo do extrému. Ale co je vlastně správné? Každý jsme tu sám za sebe a přitom tolik lpíme na určitých konvencích, chování ,... sami sebe někdy popíráme, jen abychom mohli žít tam, kde chceme... nakonec , co jsou kompromisy, bez kterých žít nelze... hezké zamyšlení...

Opravdu krásné, s hlubokou myšlenkou. Díky za ni :)

ano, i tak to může být.. při čtení mě napadá, že ten závěr může být i lehce jiný.. vzpomenou se zklamáním na to, žes nenaplnil jejich iluzi a zůstal svůj, někde, mezi tím vším..

přiměl jsi mě k zamyšlení kmotrove.. zajímavé dílko

Amadeo´´: Děkuju ti moc. Komentář u díla, na které už tady sedl prach, dokáže obzvlášť potěšit.

Skvělá!!! Myslím, že jsi dokonale vyjádřil, co cítí chlap, když žena, kterou miluje, jeho vinou pláče.. Z té básně ty známé pocity přímo čiší. Jsem rád, že jsem tu na ni v tom prachu narazil...

Severak: Díkes.

pro tohle ticho mám pochopení

casa.de.locos: Dík.
Od Li Pa sem něco četl, nemyslím si, že bych tam hledal inspiraci, ale to přirovnání je pro mne obrovská pocta.
O Busonovi jsem nikdy neslyšel, asi bych si měl rozšířit obzory.

Připomíná mi Li Pa (od kterého jsem toho moc nečetla) a Busona (od kterého jsem četla snad všechno. Jak říká Zamila, úžasně multikulturní.

taron: Děkuju Ti.

stav přítomnosti, na kterém jenom záleží? Vlastně je už jedno, kam se šlo a co se uskutečnilo a co ne? Jo, zamotaná, ale úžasně moudře umotaná, vono je to vlastně fakt jedno, tito lidé - všichni hledají jen mír a klid v duši, a pokud ho skutečně najdou, pak je to skvělé...

báseň je velmi vyspělá

Yasmin: Díky moc...

aha :-) no první sloka i mně byla jasná, ale pak už jsem nedovedla domyslet to pozvání na skleničku a najednou verše jak vystřižené z čínské poezie a ve finále stav přítomnosti, no já jsem se v tom prostě zamotala, tedy asi díky neznalosti

Je parádní, kmotrove. :-)

koiška: Díky:-)

Tak kratičké a tak krásné. :)