shane: Ono nejde ani tak o to, že by tam byla použitá nějak zastaralá slovní zásoba, vždyť až na pár slov a tvarů tam arachaismy skoro nejsou, ale spíš o tu celkovou formu. O ty rozkošatělé obraty a pětkrát přebroušená epiteta, koneckonců i o ten prakticky dokonalý jamb. To všechno já prostě vnímám jako formalismus. Jako takovou krásnou výšivku, sám bych ji udělat asi nedokázal, která je ale vlastně zbytečná a je pro mě skoro až na škodu obsahu, který by mě v jiné formě nejspíš oslovil.

mechanická okurka: No, já jsem vyrostl na starých mistrech, prostě tenkrát to byla krása, dnes slyšíš mluvit Čecha a bez slovníku cizích slov je těžké porozumět...
Vždyť dneska už každej vůl
musí říkat very cool,
outlet, outdoor, outsourcing...
Nejraděj bych ho hned břink! :-(

Opravdu to dýchá tím devatenáctým stoletím. Úplně to vidím, jak vezmu do rukou krásnou zažloutlou knížku z antikvariátu, kde je něco podobného. A podobně jako u velké části děl z té doby - musím obdivovat vynikající řemeslnou práci, ale vlastně mě to úplně míjí.

Kalimero: Děkuji! Jsemn rád, že se ti líbí něco, co je psáno ve stylu tak o tři generace zpátky...Ale i Kalimero je vlastně dítko starých časů. Kdysi jsem tak říkal jedné dívce, která to kuře zbožňovala a když jsem ho sehnal v plyšové podobě, byla moc ráda! :-.)

PrimaDen: Díky! Po Tvých úpravách by ale zbyla jen půlka Shanea - ten naivní lyrik. Jenže já mám i svoji filozofující osobnost, jak víš sama nejlíp. Pamatuješ na naše plodné diskuse ohledně proroctví Mayů a avízovaného konce světa, který se nakonec nekonal? :-)

krása.:))

Líbí se mi to, ale polovinu bych asi vyškrtala a nechala z toho 2 úžasné a krásné sloky plné citu a vyznání:)

korálek: Díky! Občas ještě zkusí Shane psát jen tak, nikoli na zadání a třeba i trochu napodobí archaický styl starých mistrů...:-)

dobře namícháno - trochu défetismus a trochu smysl života ? je to hezké .. :-)

Moc hezká :-))

A42: Vždyť i já jsem dráček ledva třistaletý! :-)

Jo, takové starosvětsky košaté, ale na mě možná až trochu moc jak z 19. století.

kalinka: Tak nějak obojí...:-)

Hezké.Jen trénuješ?(myslím básnění)Nebo miluješ?:))

Jiří Turner: Máš pravdu, ale občas vznikají i zajímavé věci, právě díky nutnosti to na sebe nějak napasovat! Nejlepší je, když se podaří zbavit se těch slov hned na začátku, což ale nejde vždy, záleží na daných slovech a pak, pokud to forma dovolí, máš volné ruce, abys tomu vtiskl nějaký řád. Nevím jak jiní, jí to beru jen jako hru a v poslední době stejně bývám tak unaven, že usínám u otevřeného noťasu a i tu veršotepárnu dávám na poslední chvíli nebo si píšu nápady do mobilu cestou z práce v trolejbusu. Je to vlastně trénink vůle, k něčemu se vůbec přinutit...A znám pár lidiček, se kterými se hecujeme...:-)

Díky...:-)

shane: Jasně, já to chápu. Jedna věc je ten tréning rýmování a rytmu a druhá věc je nějaký cit pro danou formu. Myslím, že to vede k takovým mechanickým básním. U toho pantumu to opakování (to úplné)má smysl jako refrén u písně- milostné písně. Formu villonské balady také asi normálně nezvolíme pro ukolébavku. Možná z legrace, ale Veršotepárnu berou mnozí asi vážně.

líbí

Jiří Turner: Znáš mne, že si hned tak osobně nic neberu a je mi cizí mstivost některých uražených ješitů! Uznávám, že to Shaana hodně zjednodušuje, aby to zpřístupnil všem a taky že ne každá forma je při zadání slov pro každého schůdná. Beru to také jen jako cvičení, pro mne byl asi nejhezčí formou sonet...
Díky za výklad! Jen jsem to zkusil, v té druhé veršotepárně je třeba Tasemnice, což je vlastně jakási litanie na zadaná slova s jedním stále se opakujícím rýmem. I to je spíše cvičení, ale umožňuje si procvičit vybavovací schopnosti při hledání stejných rýmů a vynalézavost při jejich řazení, což jako trénink není taky k zahození...:-)
Takže si z toho beru to dobré, totiž, že se procvičím v kombinaci a udržím si aktivně jistou slovní zásobu. Člověk by pomalu zapomněl se vyjadřovat v tom dnešním uspěchaném a dost jednotvárném životě, kdy třeba stojíš u linky a děláš to samé jak cvičená opice...

Neber to osobně (četl jsem několik dalších pantumů ve Veršotepárně) a myslím si, že celá tato forma je hodně nešťastně pojatá. Pantum je velmi specifický druh básně a já vůbec nechápu, proč byla tak podivně divně upravená formální pravidla. Takhle ta forma nemá, podle mého názoru, žádný smysl, je to jen jakési cvičení. Znám pantumy s takovýmto schématem a myslím, že se dají pojmout velmi hezky.

A/1B/A/2B 1B/A/2B/A A/1B/A/2B 1B/A/1B/A (číslo je totožný verš, písmeno rým)

Tedy: sudé verše liché strofy opakují jako liché verše následující sudé strofy a jimi prochází rým prvního verše.