puero: víš co, já miluju louky, a zelená se žlutou to je pastva pro oči, a během léta se ta luka mění, když jsem byla dítě pletla jsem věnečky a po těch loukách jsme běhali a dodnes mám chuť se rozběhnout letní prázdninovou rozkvetlou loukou, kopretiny, chrpy, čekanky, slzičky panenky Marie, to je prostě balzám a ta vůně

Musím se pochlubit, že moji rodiče přikoupili k naší zahradě kus pole za plotem a máme teď trochu vlastní louky na které v budoucnu možná někdo jednou postaví domek, ale musím říct, že, byť tam nerostou pampelišky, páč je tam tráva vysoká, není nad kus pozemku, na kterém roste ta trocha rozkvetlého plevele, který opyluje hmyz.

Sucháč: Makyna: Devils_PIMP: děkuji vám, ani nevíte jakou mám vždy radost že někoho zaujmu

Velmi sugestivní

ano, optimistické, ranní, pohodové. Mám chuť vstát, udělat si kávu a tu si vzít na dvoreček za ptactvem a přírodou :) Moc milé dílo. Více takových :)

Je vidět, že se Ti to sypalo z rukávu samo...a je dobře, žes to tak nechala, i s modřinami...je to moc fajn a příjemné :-)

děkuji za přečtení a komentáře, většinou dílka nedávám "zatepla" tohle byla ranní vyjímka

je vidět, že jsi se dobře vyspala ;o)))))

Au, ty modřiny, to není úplně hezká představa na tak optimistické ráno. :) Líbí se mi však Tvůj záměr udělat z všedního nevšední. ;)

jéjej...pohodová, díky :) to jsem dnes potřebovala :)

Milá :)

Sucháč: taron: SSS: Charlie: já děkuji (-:

Jemnost,umění vnímat,cítit.

...a kecy to nejsou, o tom je ten život...někdo štěstí má hned, někdo musí čekat...

Yana: Krásně kličkuješ a vyhýbáš se kýči a přeslazenosti...proto mám tvé básně tak rád...;-)

Souhlasím se Žblabuňkou...na začátku jsem se usmívala, pak mi úsměv pomaličku kysl a nakonec mi zkysl ....:)))))
leč ano, takový je život, zcela souhlasím a dík za báseň...jo a za to, jak jsi to Kakuzovi pěkně napsala...to je moc krásný :))) jj....ještě toto léto to určitě bude :))))

líbí se mi, moc. :)

ŽblaBuňka: vyčerpávající komentář(-: děkuji pane

Kakuzu: vím, a také vím, že to co napíšu jsou kecy, ale vidím to z hlediska člověka který něco pamatuje a zná spoustu lidí, kteří zoufali a tudíš věřím, že svoji velkou lásku najdeš, už jen pro tvoji duši, kterou tady známe, třeba to bude už letošní léto, přijde to najednou z ničeho nic a je to tady a jsme šťastní, paradoxní je právě to, že čím více to chceme tím více se to vzdaluje, je to vlastně zázrak, nečekaný zázrak, přeji ti ho co nejdříve, zatím ještě nevíš kde, kdy a kdo (-:

začátek naladil, střed pohladil, konec zchladil. Leč takový je život. Hezké ... ;o))