1270.gif
30.10.2011
50, žena

komentáře k dílům uživatele:

všechny
14.02.2015 - 13:01
16
"Nuancí" ;-) Jinak hodně pocitová, ale pro mě nějak na úkor formy, no ...
13.02.2015 - 22:16
16
Amelie M.: Já nevím, mám pocit, že život mě klame, život je má láska a jsem z něho občas zklamaná, ale pak naberu dech ...a zase chvíli táhnu tíhu ... :-)))))) no tíhu zajímavého života.

A tak to bude, dokud naposledy nevydechnu.
13.02.2015 - 22:14
16
ta mi úplně unikla taron.. jak to?!

líbí se mi ty pocity, co z ní tryskají.. akorát si tak říkám, jestli je to opravdu v té pravé kategorii, je to vlastně o životě tak obecně.. hezké..
13.02.2015 - 22:02
16
děkuji, děkuji všem :-)
13.02.2015 - 12:00
16
taron: Je nádherná, hoci smutná, no boľavo pravdivá zároveň. Veľmi dobre Ti rozumiem a je mi ľúto, že trpíš. Objímam Ťa na diaľku, možno to zmierni utrpenie aspoň trošku... ;)
13.02.2015 - 09:46
16
taron: Mluvíš mi z duše... Soucítím, objímám.
12.02.2015 - 23:45
16
taron:
Proč říkáš: Stále učit se?
Vždyť to přec' nazpaměť už znáš,
tak není třeba mučit se,
pod kůži už to máš...:-)
12.02.2015 - 17:46
16
Děkuji.
12.02.2015 - 12:21
16
Citlivost je zpočátku prokletí, které můžeme proměnit v dar :) Řídím se slovy: "Zraní mě pouze to, co sama dovolím..."
Krásná, silná báseň .)
12.02.2015 - 10:46
16
Nesmutni, skoro mě ta básnička dojala a vím, že nejvíc ze všeho by bylo příjemné pevné obětí a slůvka mám tě rád, opakovaná pořád dokola, aby ta dušička, ta bolavá duše byla zklidněná a hýčkaná jako v bavlnce, někdy asi očekáváme od okolí více než je nám schopno dát, tohle je přesně ta báseň psaná srdcem, bolavým rozervaným srdcem básníka nepochopeného, básníka který je tak chorobně citlivý
11.02.2015 - 22:43
16
Těmi city je to protkáno opravdu pěkně, to musím uznat. Na můj vkus by ale určitě neuškodily rýmy, bez kterých to pro mne prostě není opravdová báseň.
11.02.2015 - 22:37
16
Kdo přestal cítit, neslyší srdce druhého,potom zraňuje sebe i ostatní...Smutná a bolavá úvaha.
11.02.2015 - 21:10
16
kdo necítí ,jakoby žil napůl - ten s vnímáním citlivým žije život co sakra bolí .. smutná úvaha - hezky napsaná )
11.02.2015 - 20:50
16
protože vnímat a cítit= žít, a to přece chceme... líbí se mi... rozumím jí...
26.01.2015 - 16:25
18
Zamila: ještě jsi nepoznala tichou extázi? Já ano :-)))))

Díky za koment.
22.01.2015 - 22:41
18
Líbí se mi ta "sychravá láska", hezký obraz. Ale nějak se nemohu smířit s tím, že extáze po vystřelení na Měsíc je tichá :-D Většina Tvých básní se mi líbí, tady se nějak nechytám. Ale snad to není trestné ;-) Na mě je to nějak málo "barevné". Tak zase příště :-)
21.01.2015 - 15:39
18
Ou, děkuji, děkuji všem...
21.01.2015 - 12:14
18
Prostě dokonalá :)
21.01.2015 - 12:09
18
Opravdu zajímavě vyjádřeno. Jestli to dobře chápu, láska přežila, čili nechceš zapomenout na ni, ale jen na to, co v ní bylo sychravé. Myslím, že se povedla.
21.01.2015 - 10:26
18
toto na mně působí zdělně