 |
 14.09.2011
48, muž, maják č.6 |
komentáře k dílům uživatele :
27.01.2012 - 13:26
10Jo, taky jsem si to poslechla... dá se to tak lehounce napsat, jako jsi to napsal ty...dívka rozčesávajíc si vlasy, vůně třezalky a náhle když vyšlo slunce zazpíval tam ptáček...:))) nádhera...:))
27.01.2012 - 11:1410Yana: to pod tím patří tobě, zapomněl jsem to vložit jako reakci...
27.01.2012 - 11:0610Já tu skladbu cítim z každého slova, já tady teď kroutím hlavou a skutečně mám v očích slzy. Něco tak nádherného jsem nečetla, jen slyšela. Tvoje slova rozenívají v mých smyslech hudbu.
27.01.2012 - 10:5810Devils_PIMP: snažil jsem se, aby to bylo aspoň částečně tak lehké, jako ta hudba - pokud to vůbec jde :-) Jestli ti to tak připadá, snad se mi to povedlo :-)
26.01.2012 - 18:1417já vážně nevím, co ti k básním mám víc psát, abych se neopakovala.. tolik krásy a něhy v jedné básni..
24.01.2012 - 19:307Devils_PIMP: koukám, že sis mě pěkně proklep :-) Já normálně tak smutnej nejsem. Ale do těch básniček se to vždycky nějak vloudí :-)
24.01.2012 - 17:4917To když se člověk zrovna vzpírá svému údělu.., vím..vím, je moc pěkná, bez chybičky, není co vytknout...hm.., není :))
24.01.2012 - 17:1117Co mám psát, tvé básně jsou vždy dobré , takové lehce posmutnělé....náladové...:))
24.01.2012 - 16:539Mno ... Jeste trošku lehceji a uz tu basnicku odvane mrknuti oka ...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Jack I. Pier [12], koiška [11], Cecidit angelus [10], Filda [8]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
