![]() |
![]() ![]() |
komentáře k dílům uživatele :


Náčelník Holá Ruka: Náčelníku, je to tak, jsem fakt naivní. Ale pozor, troufnu si tvrdit, že ne hloupej. Mám tendenci všechny a všechno vidět lepší, než to ve skutečnosti je. Byly doby, kdy mě to trápilo, ale už dávno proti tomu nebojuju. Je to totiž k něčemu i dobrý. Netrpím třeba takovýma blbostma jako je podezíravost, závist, nebo žárlivost a nemusím si na nic hrát, páč mě stejně každej okamžitě prokoukne. Navíc jsem potkal spoustu lidí, kteří byli a jsou ještě výrazně větší mimoni než já :-)
A teď ty stařenky - snad ještě nejsem tak starej, ale tyhle babičky prostě pamatuju. Takový ty, co ráno ještě za šera vykopaly slepice z kurníku, nasekly králíkům a pak upalovaly ke kostelu, aby tam byly první a farář si jich všiml. A byly to vesměs fakt dobračky. Až takový, žes jim třeba za barákem zrovna zplundroval jahody - a ony ti pak přes plot ještě vrazily pytel třešní.
Ale obrázek, kterej mi vyskočil při psaní téhle básničky byl odjinud. To jsme se kdysi vraceli odněkud z Rakouska z vody a stavili se na Steyru. Jezdíme tam rádi, protože to je už relativně blízko k hranicím, ale pořád ještě jsou to Alpy. Spáváme tam v krásným kempu - a právě tenkrát jsme se z něj potřebovali vypařit co nejdřív, protože jsme měli strach, že až se vzbudí kempař, někdo mu napráší, co jsme tam v noci vyváděli... No - a proto jsme byli už kolem osmé na vodě. Zastavili jsme pod jednou peřejí na takovým oblázkovým ostrůvku kousek před jakýmsi mostem, vyšátrali z lodí pár plechovek, cigárka a kochali se. Přes kopce se dralo slunce a z řeky stoupaly mraky páry. Nádhera. A najednou koukáme, jak po tom mostě jdou takový dvě hezounký krojovaný babičky. Zastavily se, něco zavolaly, chvíli se na nás dívaly - na nás, sedm tydýtů v zasmrádlejch neoprénech stojících s pivem v ruce na ostrůvku uprostřed tý kouřící řeky, pak zamávaly a zmizely zase do mlhy. Je to blbost, ale já na to asi v životě nezapomenu. Tak asi tak :-)
A teď ty stařenky - snad ještě nejsem tak starej, ale tyhle babičky prostě pamatuju. Takový ty, co ráno ještě za šera vykopaly slepice z kurníku, nasekly králíkům a pak upalovaly ke kostelu, aby tam byly první a farář si jich všiml. A byly to vesměs fakt dobračky. Až takový, žes jim třeba za barákem zrovna zplundroval jahody - a ony ti pak přes plot ještě vrazily pytel třešní.
Ale obrázek, kterej mi vyskočil při psaní téhle básničky byl odjinud. To jsme se kdysi vraceli odněkud z Rakouska z vody a stavili se na Steyru. Jezdíme tam rádi, protože to je už relativně blízko k hranicím, ale pořád ještě jsou to Alpy. Spáváme tam v krásným kempu - a právě tenkrát jsme se z něj potřebovali vypařit co nejdřív, protože jsme měli strach, že až se vzbudí kempař, někdo mu napráší, co jsme tam v noci vyváděli... No - a proto jsme byli už kolem osmé na vodě. Zastavili jsme pod jednou peřejí na takovým oblázkovým ostrůvku kousek před jakýmsi mostem, vyšátrali z lodí pár plechovek, cigárka a kochali se. Přes kopce se dralo slunce a z řeky stoupaly mraky páry. Nádhera. A najednou koukáme, jak po tom mostě jdou takový dvě hezounký krojovaný babičky. Zastavily se, něco zavolaly, chvíli se na nás dívaly - na nás, sedm tydýtů v zasmrádlejch neoprénech stojících s pivem v ruce na ostrůvku uprostřed tý kouřící řeky, pak zamávaly a zmizely zase do mlhy. Je to blbost, ale já na to asi v životě nezapomenu. Tak asi tak :-)


Klásky to je pozdní léto, chvíle u splavu patří k létu. Obrazy jsi nápaditě doplnil prohnutým létem a slunkem.
Zamlada jsem v tomhle čase spal hodně pod širákem, většinou na folkových festivalech (kdo by se tahal se stanem). Atmosféru srpnového léta (po sv. Anně) v tom nalézám.
Zestárnul jsem, i když vlastně ne tak docela. V květnu jsem si ustlal vzadu na zahradě, k ránu mě probudil déšť, šel jsem domů, ani jsem netušil, že zatímco jsem spal vzadu na zahradě, předem k nám šli zloději. To je ale jiná story, spíš komedie než poezie.
V tom srpnu do toho širáku ještě půjdu, aspoň jednou v životě.
Zamlada jsem v tomhle čase spal hodně pod širákem, většinou na folkových festivalech (kdo by se tahal se stanem). Atmosféru srpnového léta (po sv. Anně) v tom nalézám.
Zestárnul jsem, i když vlastně ne tak docela. V květnu jsem si ustlal vzadu na zahradě, k ránu mě probudil déšť, šel jsem domů, ani jsem netušil, že zatímco jsem spal vzadu na zahradě, předem k nám šli zloději. To je ale jiná story, spíš komedie než poezie.
V tom srpnu do toho širáku ještě půjdu, aspoň jednou v životě.


Já pořád čekám na tu sbírku. Mít to tak všechno pohromadě, moci přivonět k papíru s tvými verši, brát si je do přírody! To bych si přála. A taky bych mohla své blízké obdarovat nejkrásnějším dárkem.


Je skutečně vyvedená -(Ty jsi mi obecně takový vyvedený, čéče)- ale nemůžu se zbavit dojmu naivity - to pak zvláště v té druhé části, kde mluvíš o laskavých stařenách, které mají laskavou tvář a jdou na ranní... Málo jich chodí na ranní a jediná z nich, co já znám, měla laskavou tvář...


Krásná! Umíš navodit atmosféru a nepotřbuješ k tomu mnoho slov, což považuji za jistý druh nepochopitelné magie :-). Moc se mi líbí.


V té slovní koncentracia jemnosti, dyk ty tvoje básně jsou skoro haiku.


puero: Opravdu ti to tak přijde? To mě nikdy nenapadlo, rozhodně v tom není záměr Aspoň ne ten, že bych se vědomě pokoušel něco napodobovat. Odjakživa si všechno dělám tak nějak po svém, nikdy mě totiž nebavilo cokoli po někom opakovat. I když, jak se znám, má to u mě asi blíž spíš k lenosti než k rebelii :-)
Četl jsem leccos, ale nemyslím, že mě kdy co oslovilo víc než Skácel.
V čem konkrétně ti to připadá neevropské?
Četl jsem leccos, ale nemyslím, že mě kdy co oslovilo víc než Skácel.
V čem konkrétně ti to připadá neevropské?


Pořád se mám u koho učit. TO mi řekni, jakou poezii si v soukromí čteš? Píšeš tak orientálně. Jasně je to všechno na české téma, ale ty tvoje verše vůbec nejsou evropské.


Je opravdu nádherná. V těch pár slovech je vše, co má, nic nepřebývá, ani nic nechybí... Jak já mám ráda tu tvoji lehkou, něžnou poezii!


Výborné zpracování. Hrozně rád bych ti něco vyčetl, ale... Fakt není co!
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Jan T» řekli o sobě
Lizzzie řekla o Adrianne Nesser :jsem ráda, že tu je, protože to co píše...je ze života a nikdo to neumí podat lehčeji:) dík adri:)