Absurdní povídka s polootevřeným závěrem poukazující na lidskou omylnost a těžkou ovlivnitelnost osudu.

Jsem fanouškem P.K.Dicka, občas mi přijde na mysl pár zajimavých nápadů ale nedostal jsem se k jejich realizaci, dokud nám češtinář nezadal slohovou práci na téma "I ta nejhorší hodina trvá jen 60 minut"..od témata jsem se nakonec dosti odchýlil a je tam zakomponováno násilně, nicmene k předělání se taky jen tak nedostanu...a nemyslím si, že to je úplně špatné...v budoucnu plánuji předelat a o hodne rozšířit. Přecejen na těch 2 000 slovech, při zadání dolní hranice 200, už jsem se musel zastavit, aby češtinář moc nezřil. Pár špatných čárek a velkých písmen prosím taktéž odpustě, ani k jejich oprave se nějak nemám...Tak, třeba se to bude někomu líbit...

„Nebýt Jegra s colou, už bych se oběsil na tkaničkách od bot"

jak lidi neumí žít..

Jsem alkoholik. Nemám práci. Nemám rodinu. Nemám život. Nic. A když člověk nemá život, tak logicky touží po smrti.

poslední lisabonská

....

Jak se to tak stane, že se ti jediná noc vryje do paměti, zároveň zestárneš, zmoudříš, a tak se ti pomalu začne měnit život?

bez anotace. neni nic, co víc bych chtěla říct. snad jen, že jsem to nechtěla nechat jen na papíře.

...

Povídání o tom, jak jsem před léty přišel na to, že existují Pekelní lidé.

3.9.2009

...raději bez jakéhokoliv věnování... ;)