|
|
To brnění je tak strašně těžké. Cítím každý svůj sval. Potřebuji si odpočinout ... a tak s touto myšlenkou ulehám pod mohutný strom a za sovího houkání upadám do spánku. Co to bylo? Co to sakra bylo? Vstal jsme tak rychle, až jsem vyděsil sám sebe. Vlčí vytí? Jsou to vlci? Panicky se otáčím dokola a hledám odkud ten zvuk přichází. V tom ho uvidím - je přede mnou, je celý černý a v očích má blesky. Vrčí a vypadá to, že mě jen tak nepustí. Ohlédl jsme se a nahmatal za sebou klacek. Né, počkat, mám meč! Někde ho tu mám ... A vtom se to stalo - vlk skočil a zakousl se mi do ruky. Bolestí jsem upadl na kolena, ale vší silou jsem se snažil vyhrát. Popadl jsem meč a po několikáté snaze trefit se - jsem konečně zabodl. Bylo po něm.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jak mě napadli vlci : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zlatý prach
Předchozí dílo autora : Uplakaný spánek
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
vdana [16], Angel12 [16], Marnerin [11], AdamSeski [11], Krysař [9], Slovanská Julie [7], Spero [6], Autor [2], milos [1]» řekli o sobě
Lizzzie řekla o prostějanek :podle mě je to něco jako druh anděla s šibalským srdíčkem:)..ale ona mi pořád nevěří...i když je mi jasný, že jenom chce, abych ji o tom neustále přesvědčovala:):P

