|
|
|
...a bylo a je to složité...
|
|
možná na ně mám alergii nebo z nich mám trochu strach...
|
|
to je moje tréma před koncertem...
|
|
Ze sbírky: "Balady našich dnů"
|
|
Mé bolestné (ač platonické) velké lásce
... i když poznání někdy bolí, vždy má svou hodnotu
|
|
|
|
Popustím uzdu fantazii, ač trochu pravdy v tom je snad, že i pro obdiv Tvůj rád žiji a zkouším tu své verše psát! Někdy chtěl bych mít to, co nemám, co nesmím, nemohu si brát! Patří ty verše více ženám či jedné? Kdo ví? Možná, snad...
/Pevně doufám, že už jsem to sem nedal pod jiným názvem.Ale na literu to mám až od ledna, tak snad ne.../
|
|
spoluautorka textu: Veronika Blumová (zde jako Anicol)
|
|
_
|
|
miluju slovo /miluju/..a taky dalsi takhle silny slova..miluju jak lidi verej silnejm slovum... /bavi me sledovat lidi/
|
|
Co vše může skrývat maska.
E
|
|
Štěstí-neštěstí, láska-manželství...
|
|
Některé sny jsou v určitém věku prostě již nepřípustné, protože jen vzbuzují marné naděje. A procitnutí do šedivé reality strašně moc bolí...
|
|
|
|
..rozhodovala sem se, jeslti to sem mám vůbec dávat. . . povídka se nese v duchu mý současný nálady.
|
|
Dnes jsem si koupila nádherné petrklíče v květináči a asi kontrast jejich svěží krásy a počasí venku ve mě vyvolalo následující veršovanou úvahu.:-)
|
|
Není to báseń, nevím, co to je... takové.. ranní povídání:-)
|
|
|
|
Nejsou jen upomínky účtů ZČE, různých nedoplatků apod..., ale jsou i upomínky lásky. Přicházejí v různých podobách, ke mě přišly v podobě písně ("Thank You Lord"), při níž jsem tuto úvahu napsala....
|


