na procházce s imaginární básnířkou
přidáno 18.09.2008
hodnoceno 6
čteno 1729(27)
posláno 0


O cestách piš do vzpomínek
kam bránu otevřel ti stesk,
jez dechem mlhy ztrácí lesk,
skrytého pěvce dozněl trylek

Jeřabin rubín, o tom piš
o šípku též, co trny kryjí,
václavce spustil žalužii
v pařezu co hledá skrýš

Piš o smutku, jak sténá táhle,
vzkaz na volné šňůře draků
netečnému pošli zraku
kachny, spící na zdymadle,

Ve větru strnišť mračna splihlá
je slunce sotva přechytračí
čím úsměv byl, je spíše k pláči
To podzim již je u kormidla
přidáno 08.10.2008 - 21:17
Krásné. Myslím, že dalšího komentáře netřeba.
přidáno 08.10.2008 - 20:29
opravdu krásný podzimní dialog... :)
přidáno 30.09.2008 - 09:00
nehledaná
dnes mi není dobře, musela jsem zůstat doma. ale díky tobě, jako bych to viděla :-)
přidáno 24.09.2008 - 18:49
nádhera vyzpívaná podzimem....
přidáno 19.09.2008 - 09:23
:-))..krásná báseň..krásný obrázek..
přidáno 18.09.2008 - 16:13
Podzim již brzy tahy štětce
vytvoří krásu, jež bere dech!
Ke tvé básni píše se tak lehce,
ještě chvilku číst mě nech!!!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kolem Vltavy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Poslední sloka
Předchozí dílo autora : Výšivka

» narozeniny
Jeanie [18], se3slzu [17], Max the Fallen [16], Milly [15], Tajemnáosoba [13], Dadi [13], elis 77 [6], Gustava [2], Honzík [2], Přemek [1]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming