Druhá polovina příběhu.

Asi dost prkotina, ale snažím se vyjádřit svou malou starou hořkost.

nevím, jestli je to přepsáno správně, IPA je pro mě relativně nová a každopádně jde spíš o hříčku než o dílo vrcholného slohu. konec dvojznačný.

inspiroval jsem se jednou úžasnou dámou a románem z Francie.

řešení dole, útlocitné povahy nechť prominou

...

Člověk je tvor věčně pochybující...

Vím že tu píšu o samurajích (i když jsem čech ) ale vycházím z kodexu Bushido ti z vás kdo jej četl pochopí ten kdo ne doporučuji. K Japonské kultuře mám velice blýzký vztah, protože se učím Japonská bojová umění (kendo aido jijujicu) a zároveň budhistická učení . Oproti mé bývalé víře mě to uspokojuje více .

odchod do ráje

čítaj čin čan

ach ty svátky mrtvých...

Opět jedna pocitovka...