I já jsem občas laskavý a hodný, jen moudrý nikoli, ale Tvé citlivé verše se mi líbí...

Verše Tvé zvoní rolničkou,
u srdce teple hřejí,
kouzelné něžnou myšlenkou,
kterou tu sdělit chtějí!
Až vědomí zhasne jak svíčka,
a ve spánek se promění,
sen lehce přistane na víčka,
svět rázem v Edén promění!
Srdce v dlani - kouzelný klíček,
co z duše chmury zahání,
Lásky Tvé něžný pantoflíček
mi "Klap, klap" vstoupil do spaní...

Koukám, že jsem získal další nekonečně trpělivou fanynku, zdroj něžných komentářů a následně i krásného pocitu u srdce...Pokud Ti čtení těch mých úletů pomůže zahnat chmury z duše, čti klidně dál. I když ne všechna má dílka jsou laděna optimisticky. Ale sem se snažím dávat spíše to pozitivní nebo to alespoň k nějakému pozitivnímu závěru či alespoň naději na lepší budoucnost směřovat! ;o)))

No teda! Logiku v mých bláznivých dílkách ještě nikdo nehledal! Zejména ne žádná žena, ten anekdoticky nelogický tvor!;o)))/Ona by to byla nuda, kdyby vaše chování bylo předem vypočitatelné! To by byl život děsně nudný!;o(((/ Ale přiznávám, že jsem se opravdu pokoušel Gábinu přesvědčit pádnými logicky řazenými argumenty a obrátit na jinou víru! Ona je dost pesimista...
Díky, Jančo! Tvůj koment mne potěšil i pobavil!;o)))

No teda! Logiku v mých bláznivých dílkách ještě nikdo nehledal! Zejména ne žádná žena, ten anekdoticky nelogický tvor!;o)))/Ona by to byla nuda, kdyby vaše chování bylo předem vypočitatelné! To by byl život děsně nudný!;o(((/ Ale přiznávám, že jsem se opravdu pokoušel Gábinu přesvědčit pádnými logicky řazenými argumenty a obrátit na jinou víru! Ona je dost pesimista...
Díky, Jančo! Pobavilas mne...

Doufám, že jí tenkrát něco dala! Alespoň ze vzkazíku to tak vypadalo! Ona má někdy dost složitá dílka a zřejmě i duši! Četlas to, podle kterého jsem to psal? Taky mi nebylo nejlíp, ale zvednul jsem se. Ale byla fuška sledovat nit těch jejích alegorií ...

Díky, hvězdičko, žes sestoupila z nebe sem mezi nás smrtelné psance a shlédla laskavě i na mé bláznivé fušování do poezie! Jenže, když mi oddálil odchod do penze, něčím se musím bavit!;o)))

Tak to by stačilo napsat DTTO či : som tiež za, Ali!

Tleskej jak se dá, Milane! Kratochvílka to měla jako hit dlouho a snad to zpívá dodnes! Nebo to zkoušej na ruský způsob, tedy"Na pridůmku!";o)))
I když já nepíšu pro potlesk, ale abych potěšil čtenáře, či mu něco sdělil z těch svých vyčteninek i vlastních úvah a zkušeností...Třeba to povzbudí jeho vlastní paměť i další prostředky poznávání světa!
Ostatně tyhle věci jsi už možná četl na literu! Jenže tam se to ztrácelo v záplavě jiných, tady už vybírám!

Kdybys viděla, k čemu jsem to původně psal jako koment, zírala bys!Jméno té autorky z literu, myslím, že je i tady, je v předchozí odpovědi! Určitě ji znáš, ali!

To jsem psal původně jako komentář k básni Gabrielle Taroku na literu, ale dát to do souvislého celku, když ona skáksla z jednoho na druhé a já se chtěl trochu držet myšlenek, to byla tedy fuška, modřinko! Ale pesimistické myšlenky/její/ jsem snad trochu přetavil na optimistický závěr...;o)))

Díky, Ivčo!To já zas mám v jedné básni , že si připadám jak perla mušle zbavená!;o)))

Klárka jde s kritiku píšící menšinou či s mlčící většinou zatím sbírá šutráky?

Ejhle, další ulovená dušička! Že bych ještě Klausovi vyfoukl to místo na hradě? Co myslíš, Barush? Jinak díky!

Ivkaja: To dík Tobě dnes vytryskl můj gejzír veršů! Pomalu abych se přihlásil ještě na další servry, abych ukojil své tvůrčí touhy! Jsem nadupanej jak čarodějka, tedy skoro! Na její výkon ještě nemám, taky jsem toho zatím napsal podstatně méně! Když mi říkala, kolik toho už má, bylo to číslo o řád vyšší než to mé a i kdyby se to dělilo deseti, pořád skoro dvojnásobek! Inu, kdo umí, umí! A já se zatím ještě neodhodlal k próze jako ona...;o)))
Díky moc za milá slova, Tvé verše jsou živou vodou pro moji momentální tvorbu a i duši potěší!

Ahoj, modřinko! Ty ještě žiješ?

Ty jsi tedy rychlejší než blesk! Sotva jsem to odesla a už tu mám tvůj koment. Nebo jsi to četla ještě bez té poslední sloky? Dost možná, že třeba ještě přidám další, i když na literu mám jen ty tři!
Jo, Láska, ta nám dává zabrat...I když to teď znám už jen z doslechu! Asi jako Casanova vzpomínající na smrtelném loži...
;o)))

Vzpomínky nám někdy dávají pěkně zabrat!Ale nebýt jich, cítili bychom se nějak ochuzeni, náš život by se zdál být bez chuti, bez barvy, bez zápachu...Prostě nudný a zbytečný!

Přijď, kdekoli jsi v tuto chvíli,
na křídlech vánku přileť sem,
vzpomínkou na Tě srdce sílí,
já stále nosím Tě v tom svém!
...jsem si tedy dovolil...pár veršíků...s Tvým laskavým svolením, Ivčo!... jsem si dovolil... ;o)))

Honem se všemu zasmějme, abychom nemuseli nad tím plakat!To je jediná cesta, jak to přežít! Rozvíjet to krásné, na to druhé pozapomínat a nezapomínat se usmívat, alespoň 1x denně, raději vícekrát, mít trpělivost s druhými a umět si pro ně najít čas, úsměv a snad i trochu Lásky ve svém srdci...

(Tleskám) jak se dá,
publikum Tvé jsem já,
publikum Tvé jsem já....
To zpívala a snad ještě zpívá Kratochvílová...A já Ti za Tvůj potlesk děkuji! Doufám, že mne nikdo nepodezírá, že je placený!

Díky!