Druhá a třetí u mě vedou. Líbí se mi. Povedli se ti. :-)

Jednoduché, ale na start slušné. Politická satira?

Pravda. Fotky stále žijí. :-)

Líbí se mi ústřední motiv všech tří, ale chybí jim ta správná atmosféra. Prvním dvěma chybí hravost, kterou mívají haiku, kterým se miniaturky podovají. Ta třetí, ta se mi líbí. Ta je nic hezká. Jen mě tam trochu ruší slovo "však", možná nahradut slovem "jen", které zní jemněji. :-)
Každopádně, budu se těšit na další.

Zajímavá volba slov. Jen se v ní trochu ztrácím. Asi je to na více přečtení.

DDD: Jo takhle. Přiznám se, že jsem to napsala v mžiku a formální stránku tolik neřešila. Slovo v posledním řádku jsem nezvolila podle rýmu, zvolila jsem ho protože přesně vystihuje to, co říká (motiv úniku). Nevím, jakým jiným slovem bych to nahradila (prchá, utíká, ...?). Nevím, abych ten závěr spíše nezazdila, kdybych tam dala jiné, když tak nad tím přemýšlím... Každopádně děkuji za postřeh a podnět k zamyšlení. Budu mít pro příště na paměti. ;-)

DDD: Děkuji za návštěvu a za komentář. Připojuji tedy vlastní výklad básně, ačkoliv to obvykle nechávám na čtenářích, co si z básně vezmou. ;-)
První sloka mi symbolizuje zklamání, deziluzi. Druhá sloka pojednává o otázkách "Proč?" které si někdy pokládáme, ale nemá nám je kdo zodpovědět; a dále o naději. Růže z Jericha symbolizuje naději a zvolila jsem ji pro její schopnost přežívat i největší sucha (naděje - ta také umírá poslední). A potom je tu voda, ta má zde dvojí význam. Jednak je tím, co dává život (i naději musíme něčím živit). Druhý význam vody je, že má svou svobodu. To my jsme ti, co ji potřebují, ona však může být i bez nás... A tuhle svobodu my nemáme, stále jsme na něčem závislí a stále nám něco udává podmínky a ovlivňuje náš osud...
Tak snad je to takto už srozumitelnější. :-) Každopádně děkuji za názor, jsem ráda, když báseň nutí k zamyšlení. :-)

Eleanthir: A bude hůř: Winter is coming! :-D

To mě mrzí. :-( Čas to ale spraví a já věřím, že si došlápne na každého.
K básni. Mám raději, když to má nějakou formu, tady je to takové neuspořádané. Ještě by se na tom dalo zapracovat. Ale pokud báseň vznikla v mžiku, tak je prostě tím, čím je. A já v ní vidím především tu potřebu "vyblít se" z aktuálních pocitů. A ty jsou zde dobře vykresleny.

Mě osobně více sedí haiku, více libozvučné mi přijde. Ale jinak po obsahové stránce, líbí se mi první a čtvrté. To je hezky vyjádřeno. :-)

Amelie M.: Mno... Chudák čeština, když se dostane do zlobivých rukou, které jsem ten den měla. :o))) Díky! :-)

A mně se líbí. :-)

První vede a druhá se mi taky líbí. :-)

Krásně shrnuté moudro. Mám v tomhle úplně stejnou filozofii. A jsem díky ní moc šťastný čtenář. :-)

A proč jsou muži a ženy odlišní? No přece proto? aby se mohli doplňovat. Kdo toto pochopí, líp se ten cizí jazyk naučí. :o)))

Navždy vysvlečená. Povedený. :-))) Celá báseň se mi líbí.

A dílky puzzlí divoce tančí. :-) To zase prolétlo mou hlavou. ;-)))

Amelie M.: Tak to mě těší. :-)

:-)))

Tak už to v životě chodí. Hezky vyjádřeno, s elegancí tobě vlastní. :-)

Líbí se mi. I grafická úprava. Prostě v jednoduchosti je krása. :-)