Amelie M.: jj emotivní... to jsem celá já :-)
Děkuji

přišlo nenápadně, pohladilo a něco z toho ve mně zůstalo

jsem v tom až po uši

:-)

Zítra půjdu a si najdu ten svůj do dlaně pasující... ;-)

Nějak ses rozněžnil... Jak z pohádkové knížky... :-)

Husí kůže... příjemná husí kůže... ;-)

že je Ti divně neznamená automaticky, že jsi divnej...
na stíny je nejlepší tma.. pak si stíny ani neškrtnou... ale neptej se mě, jak to zatemnit v hlavě... na to jsem zatím nepřišla...
Tady rozhodně nestíníš... :-)

teď k formě... Tvá slova jsou mi blízká, to Ti jistě došlo... jen bych ten příval nějak usměrnila. To lomítko je zajímavé, ale jak to jen říct... dlouhý had, dlouhá klikatá čára udolá pozornost, že člověk pomalu přehlédne geniální konec ocasu... :-)
ale to je jen můj pocit a víš jak to je s mými pocity :-)

Homér: dík za rady... ale tohle asi nedám... :-D a hlavně díky za to, že mě čteš...

Amelie M.: kmotrov: vaše chvála mě uvádí do rozpaků.
myšlenkový tok... vyblitý na první dobrou, bez pilování a ladění... tohle přesně přece kmotrov nemá rád...

Děkuju vám :-)

immo002: je mi jasné, že ho znáš... duševní dvojče... :-)
děkuji!

Mlčeti Zlato: tak mám takový pocit, že bez Tebe by ten motýl zůstal navždy zakuklený... skleněná kukla je hezká na pohled, ale studí...

Singularis: vnímání sama sebe zvenku na jednu stranu děsí (alespoň mě rozhodně) a na druhou naopak uklidňuje. Jelikož i ten letmý pohled říká: "Jsem ještě tady..."

Děkuji za zastavení a myšlenku. Moc si toho vážím. :-)

kmotrov: výstřel poněkud neplánovaný a zcela mimo...

immo002:
https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=33726-lhar
že by genetická shoda? :-)

kmotrov: jaký autor, takové dílo

přeji úlevu

rok ve znamení ztrát

immo002: Nádražní hospůdky mívaly svoje kouzlo... však ani vlaky a ani koleje už nejsou, co bývaly... ;-)

Pro zasmání?
Zasmála jsem se... i bez starého i bez pramenu... :-)