To je hezký, lehounký... Moc se mi líbí kudrnaté bolesti a květinová duše.

Ginnare: Dík za zastavení. Nejsem si jistá ničím a neber to jako diagnózu, pořád je to jenom básnička. Sice má konkrétní inspiraci, ale rozhodně nejde o nějaký faktický popis. Grafomani se mi hodili do názvu.

LUKiO: Děkuji, potěšil jsi mě!

Jsoucno: Já děkuji za návštěvu.

Hanulka: Dík za odpověď, ale myslím, že tohle dílko se tvojí definici poezie nijak nevymyká. Je to báseň o tom, co se děje, a vyjadřuje můj pohled na věc. Ostřejší výrazové prostředky jsem zvolila přiměřeně tématu, i když chápu, že se to každému čtenáři nelíbí. Ale svět prostě není jen hezoučký a podle mě poezie nemá ukazovat jen to hezké, ale celou pravdu.

Amelie M.: Děkuji, správný úchop je důležitý! :)

Hanulka: Určitě nelži a děkuji za upřímný názor. Jen s tou poezií nerozumím. Jak se podle tebe pozná poezie?

Singularis: Ta představa šelmy je zajímavá :). A dík i za další námět, jestli záleží na motivaci autora. To by stálo za delší zamyšlení, třeba na oslavu diktátora (u nás typicky komunistického režimu v 50. letech) vznikají básně motivované jak upřímnou naivní vírou, tak nízkým pragmatismem. Určitě nejsou ty první automaticky lepší, většinou to jsou všechno bláboly, ale z těch druhých je otázka, jestli vůbec mají šanci zařadit se mezi dobrou poezii, když od začátku vznikají jako vědomá lež. Totéž s láskou - i z upřímného citu se dá napsat totální blbost, ale když o citech píše někdo, kdo nic necítí, nezní to rovnou falešně? Možná ne, možná se řemeslem dá zakrýt mnohé, nevím, jen uvažuju... Ale spíš se přikláním k názoru, že etiku a umění oddělit nejde a dílo pyká za autorův úmysl už tím, jaké je, protože ta lež je v něm vidět.

taron: Milá taron, dík za přečtení i za názor. Ale nemyslím, že tady probíhá nějaký souboj, kde se lidi mají porážet, je to jen básnička.

Nikytu: Ten song je výbornej, dík za poslání. Ano, zhudebněním se tahle balicí taktika povyšuje přímo na profesionální úroveň :).
Jenom upřesním - nešlo mi o dělení na básníky romantiky a prasáky, ale o motivaci k psaní, která je v tomto případě jaksi vnějšková. I ta nejromantičtější básnička se dá napsat jak z vnitřního přetlaku, tak proto, že to je zkrátka vyzkoušenej balicí recept. A genderově úplně nekorektně bych řekla, že holek se tohle účelové psaní netýká, ty píšou básně hlavně z vlastní niterné potřeby, že to sdělení prostě musí ven.

cavansit: Díky, určitě opraš!

Homér: Prímová brunetka je určitě krásná a príma
jak hlasatelky počasí z TV Prima :))
Jo, rým básně / dásně se poměrně dost vnucuje.

Homér: To, jak to píšu, nebo to, o čem píšu?

Taková listopadová. Hezká symbolika, já tam vidím promarněný čas, ale možná se pletu.

Jsoucno: Díky, jsem ráda, že se líbila.

Nikytu: Hoch právě nevěděl, to tam píšu :). Zamyslela jsem se, proč to píšu z pohledu spermie, a asi je to prostý - vajíčko jenom pasivně čeká, ale spermie se musí aktivně snažit, takže i tu myšlenkovou aktivitu a vůli jsem přiřadila k ní. I když teda logicky musely být zklamané obě půlky :).

cavansit: Však není potřeba psát vždycky jenom vesele. A tohle dílko navíc některé pobavilo, což mě těší. Dík za zastavení!

Singularis: Díky! Jenom upřesním, v té zprávě nešlo o hodnocení spisovatelských kvalit, že někdo byl nejlepší a tak, týkalo se to spíš úrovně vyjadřování.

Nikytu: Děkuji, to pohladilo :). O vyřizování účtů snad ani nešlo, tady žádný spor nenastal, spíš bych tomu říkala vynesení na světlo. Ale je fakt, že reakce básničkou na dění na serveru je u mě už skoro tradicí...

Nikytu: Moc děkuji. I když si říkám, že spíš než z pohledu neoplodněného vajíčka jsem se na to koukala jako nevyužitá spermie. Vůbec nevím proč. Měla bych se nad sebou zamyslet :).