"jenže ty jsi její básník
přečetla jsem si to ve tvých vlasech"
![]() ![]() ![]() ![]() |
Ona neví,
jak se cítím,
když mě šeptem objímáš
Ona neví,
jak jsi nesmělý,
a já bez dechu, když se usmíváš
Ona neví,
že na tom balkoně,
vzbudil jsi kudrnaté bolesti
Ona neví
nic
o tom oceánu
modrých něžností
Ona neví,
že jsem něco našla
v tvé květinové duši
Ona neví,
že někde mezi sobotou a nedělí
jsme se
zamilovali
ona tuší
jak se cítím,
když mě šeptem objímáš
Ona neví,
jak jsi nesmělý,
a já bez dechu, když se usmíváš
Ona neví,
že na tom balkoně,
vzbudil jsi kudrnaté bolesti
Ona neví
nic
o tom oceánu
modrých něžností
Ona neví,
že jsem něco našla
v tvé květinové duši
Ona neví,
že někde mezi sobotou a nedělí
jsme se
zamilovali
ona tuší

Takhle je moc krásná, jinak děkuji za Tvé komentáře. A máš pravdu, jako by to bylo z jednoho deníku.

Yasmin
Úžasná. Cítím ji.

Zaujala mě podle názvu. Hezky se čte. :-) A ty "kudrnaté bolesti" a "oceán modrých něžností" se ti povedl. Líbí se mi.

Jolly: Moc ti děkuji! Někde se tam přece jen ukrývá.. i když některé bolesti (snad) můžou bolet i hezkým způsobem :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Někde mezi sobotou a nedělí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Malování do srdce
Předchozí dílo autora : Potichu