nechat dusi spat
prestat se ptat
odpovedi ji dat
a nadeje vzdat

nechat smutek rozplynout
a dusi nevinnou
nechat rozmlouvat
o cene nesmlouvat

uz se netoulat uz nehledat
uz nikam nespechat
jen prostince byt
a sve sny zit...

tise spat a nadeji dat...

a tulakum pod hvezdami rict
ze i oni najdou svuj klid
odpusteni a usmireni
a strach co uz neni...

krasny.. neumim lepe vyjadrit poteseni z tvych slov...

Psavec: Damir: dekuju vam za precteni a souzneni..

slavek: protoze je to psano ze srdce do srdce.. to pak vlastne ani nepises, jen nechas tuzku tancit po papire.. dekuji ti za krasna slova, co hreji.. diky ti ze srdce..

Psavec: dekuju..

slavek: :-) to nemuzu :-D dekuju za tvoje slova..

Damir: dekuju.. za pochopeni a sdileni emoci..

verim.. jen blazen by neveril.. :-) je mozne do par slov ukryt tolik nehy, touhy a nadeje? boze, ta je fakt neskutecne krasna.. pujcim si tva slova - ten klikar, komu je basen urcena, ten se ma.. ale kousek toho hrejiveho tepla mu potaji ukradneme a ohrejeme si svoje zkrehle ruce i srdce.. a dusi si naplnime tou nadeji a virou v ni.. dekuju.. za vsechny tulaky pod hvezdami..

wow, slavku, tohle je hodne silna basen! krasna..

krasna.. presne jak rika slavek, mrazive krasna..

zabolelo.. velmi silna basen.. tichy potlesk a jeste tissi pochopeni, souciteni..

PrimaDen: diky, to me tesi..:-)

Mlčeti Zlato: dekuju za tvoje slova.. ze srdce.. myslim, ze nakonec clovek nikdy nevede monolog sam a ze kazde slovo ma sveho adresata.. jen je otazka, nakolik onen adresat vnima, citi, slysi a hlavne nasloucha..

slavek: slavku, tvoje slova hladi, diky ti :-) ale ma to smysl, tesi me to ;-)

Kaplan: mne treba vubec nevadi ta velka pismena, ale tez jsem za ne byla peskovana, tak radsi opravuju na maly vsechno :-D a carky? osobne uprednostnuju bez, rada si sama (bez pravidel diktovanych autorem) ctu a hledam v textu.. dava mi ti pocit svobody a vetsi moznost se do toho ponorit.. ale to je jen muj nazor a me vnimani toho..

smutna, citim.. ale nemuzu si pomoct, vzdycky ve tvych slovech - navzdory obsahu - citim jistou nadeji a nadhled.. a trebas i trochu osvobozeni a vykoupeni ze stavu klinicke smrti, ci jak to nazvat.. ale mozna si to tam jen promitam sama, protoze to tam proste chci videt.. protoze mozna jen proste chci vidat svetlo na konci tunelu..
a ten samotny zaver - wow, famozni! vrazdit nelasku je vzdycky lepsi nez vrazdit lasku ;-) tleskam...

slavek: ano, tentokrát jsi byl první ty s komentářem :-D nicméně pocity a prožitky máme stejné, takže dle naší domluvy, ať nezatěžujeme autora stejnými slovy, konstatuji pouze dtto slavek :-) je to krásná báseň..

juuu... hezké... udělej mi provázek a já na něj navleču oblázek, co všechny brány odmyká, když se štěstím zalyká... udělej mi provázek složený z otázek, na který odpovědi máš, když se sám sebe ptáš...

Market30: :-) to je dobře... někdy prostě člověk cítí tu nesnesitelnou "lehkost bytí" a zoufalou potřebu si ji uchovat pro dny horší, dny plné smutku a bolesti... všechno si to zaznamenat a ve své pošetilosti se o to i podělit... snad v naději, že radost sdílená je radost šířená... protože každý přeci ví, že tyhle okamžiky trvají asi tak stejně dlouho jako hvězda, kterou vidíš padat... děkuji za možnost šířit právě takový pocity, o kterých píšeš...

Market30: věřím... chci ti věřit... díky...

nic nemaž... je to krásná zpověď... krásná ve své otevřenosti a pojmenováním všeho, jak cítíš... "nikdy se nezměním...vždycky utíkám"... ach, jak tomu rozumím...