kdo se k zemi nízko skloní
ví jak půda, snopy voní
a kdo by jen do ní kop
ten ví ho...no, je jen snob.

To odněkud znám...

Pěknej je dnešní den.

Hluboce upřímné a srozumitelné.

Jo , je to pěkné, něco sděluje a to mám ráda.

Takový jsi ? Nevěřím, ale upřímnost body přináší

Smutné

Dobré

Ti naši nejvěrnější, plyšáčci ! S nimi jsme stále ochraňováni.

Je to na nich, na blázínkách.

Pěkné , až mě to zauhlovalo.

Měsíc je neurotik
a při svém nočním shonu
se vkrádá do mých snů
a věší na záclonu.

Zelená očička
a slunce na dotek
chci být tvá kočička,
a ty buď můj kocourek.

prostě jen na světě být rád - moc pěkné

Až tvoje milenka či choť
potichu vpluje do přístavu
hrdá jak bitevní je loď
pokus se zase ztratit hlavu !!!

Život nám přidal do pohlavků
pozdě ho prosit vrátit čas
"nechytneš vola za ohlávku
neudržíš ho za ocas" (přísloví)
.... ale ve vzpomínkách je sakra zachycený

Kdybych se básním nesvěřila
přestaly by mne barvy hřát
a zůstala bych černobílá,
kyselá, hořká akorát
.... i smutnění má svoje místo, však to znáš a dobře.

Večer jsme vedli křehké řeči,
nikdy mi nebývalo líp
byl jsi můj stín, co u mne klečí
a mne jsi zvedl na Olymp !
..... takové potěšení by se mi líbilo. Bez chmur a starostí.

Co říci básníku?
Co řek by každý jiný:
kdo čítá klasiku
nepíše blboviny.
.... umíš, už jen za tvé výkony si zasloužíš pochvalu.

V neklidném lůžku můry víří
i mne milují netopýři.
....obvykle o lásce moc nepíšu, nemám komu. Ale to se dá napravit virtuální
citotvorbou.