Pěkná báseň ...

i když tíseň z ní trochu na mne padá
však i zezadu slunce prohřeje Ti záda
a třeba než-li se naděješ
na svět se zase brzy usměješ. :-)

Eliot Maják:
Jsou-li slova rozházená a beze skladu stojí,
bývá člověk překvapen, co vznikne, když se spojí.
Děkuji za milý komentář.

Tak to mě hodně rozesmálo ... :-)

Zajímavé a je na tom něco pravdy. Myslím však, že jisté "zkrocení", které může muž učinit, je jen částečné. Je to hlavně práce toho "nezkroceného člověka" respektive jeho nezkrocených-nezpracovaných něco špatně zpracovaných emocí. A to je jeho práce a nikoho jiného. To jen takový můj postřeh, jak to vnímám. Třeba to někdo má zase trochu jinak a je to v pořádku. ;)

Pěkné moc pěkné.

Moc hezké hlavně závěr.

Hezké a takové jemné, jako název. :-)

Tak to písnu i sem ... :-) Báseň je hezká, ale zároveň mi přijde i hodně smutná, protože se naciťuji i do těch osob, o nichž se píše a to jsou dost často smutné osudy. :-(

Ze srdce bolístku vezme si čas
a v trávě v čtyřlístku naději najdeš si zas.

:-(

Ooooch to je moc smutné čtení. :-(

Dark Alchemist:

Co nebylo tušeno
ať není nikým rušeno
ať otevře v Tobě jaro zas
nádherný lásky čas.

Psavec: Vítej jaro, vítej/te i Vy, dlouho jste tu nebyl. :-)

Dobré.

Moc pěkné.

Dandy: Ano, je to zrod něčeho nového v přírodě, ale může být i v nás. :-)

Moc hezké. :-)

Tak tahle je dost dobrá a velmi pravdivá.

Snad ve mně zůstala její nezdolná žití vůle
a stále mne provází borovicová vůně.

Moc krásná.

"Legrační a milá a tak trochu připomíná,
že nesmíme se točit zády
a nechat ve štychu naše zvířecí kamarády" - je čas koupit odčervováky a odblešováky, díky za připomenutí :-)