...vtáhlo mě, jsem tam...moc hezká pocitovka...

Mlčeti Zlato: Jolly:

Já jen, než odejde, nechci si zvykat...tinnitus... :)

Homére, asi se budu opakovat, ale ty ses s tou poezií v sobě už narodil. Takových je málo.

...to si musím zapamatovat... :)

...směju se tu, něco mi připomněla... :)

LUKiO: U vody, že. Tam už to je všechno vykoupené kvůli přehrady. My máme chalupu na místě bývalé Zátorské tvrze. Tak se jmenuje i moje chovná stanice. A to je Frýda. Dneska vyhnala nahoře v lomu z nory lišku. Mám o ni strach. Na norovačce byla první, má doma zlatý pohár. Já tu lišku viděla. Proběhla do další nory. Mám strach, aby tam někde neuvízla. I kdybych tam vylezla, tak bych se k ní nedostala.

máte můj obdiv, nejen za poezii

Mi se líbí, moc. Nejvíc asi
"chodíme spolu mimo hřbitovy"
Dala bych název zakázaná láska...

hezká hra se slovy...

...hlavně , když jsou vytížené, ruce...připomenul jsi mi moji starou básničku o kokonu

Ten věčný smutek starých stromů

něžně hruď objímá

pavučinou

z tisíce věží

chci jen spát

ležím

v stínu kapek lží

nymfa schovaná do kokonu

Nevím proč, připomnělo mi to knihu Velká válka od Myrera...

Prdelačka... :)

LUKiO: Ano, kdysi se tady přistěhovala z Opavy. :)

človiček: Znám lidi, co mají obývák jenom pro návštěvy, to asi nebude Tvůj případ... :)

Homér: Překážela plotu stavební parcely, asi...

Dickens: To bude tím jarem...po zimě se zvýší úhyn u dobytka, vždycky to tak je. A zároveň začne všechno pučet a drát se na svět, pere se to...

Orionka: Já když ji dopsala, tak si uvědomila, že mám v puse tužku, většinou ji i okousávám...dopsala ten závěr, jak mi píšeš. A pak z něj udělala název...
Ten slovosled hezky plyne, máš pravdu. Mi to někdy nedá a udělám to naschvál. Všimni si potůčku v lese, když je v něm větší kámen. Má v tom místě jiný zvuk. No, asi tak.
A děkuju za přípis. Moc.

Gorwor: já někdy taky ne... :)

človiček: není :)

Ultramisicka: nevím, co napsat, tak jenom to děkuji... :)