Vítej

když Šazi usíná
zastlaný v zrcadlovém písmu jeho příběhu
některé jeho já se vzpíná

ŽblaBuňka: ano pane, jako dite jsem byl padouch.. vymahal jsem si i soucit

ano!

Zamila: Diky, ale na lizatko to jeste neni.. :)

Diky

vanovaso: Teď

:)

Myslím, že nebylo možné, abyste nepřišel..

:)

:-) kupředu

líbí se mi, čím se mi líbí...

Dekuju, nemam nazpátek

Iluze je děvka, život je její matka.

to je tak živé, že se skutečně necítím sám. :)

Krasne

Díky

:) Díky

napadlo mě, že do svého, je-li cíl další začátek, který už bude mít možná jiný cíl, ale stejnou cestu...

Vaše