Na mě je to celé takové nějaké neuspořádané. Kdyby se ta báseň hudebně nesla, bylo by to v pohodě a obráceně, když je takto rytmicky a rýmově rozkolísaná musí mi ladit obsahově. Vše výše uvedené je však názorem konzervy...

Víš, ono je to s těmi epickými básněmi složité, nechci přemoudřele teoretizovat, ale podle mého, aby tato forma měla smysl, musí v dokonalých rýmech nebo rytmice ( nejlépe v rýmech i rytmice) plynout. V podstatě tím autor pomáhá čtenáři se čtením a zapamatováním si textu. Homér, K. H. Borovský nebo Neruda by o tom mohli povídat. Mohu-li poradit, brousil bych verš, rytmiku a skladbu, epická báseň je dřina, ne nějaká " pochybná načrtnutá emoce"(jako to dělá autor tohoto dlouhého komentáře). Obsahu není co vytknout.

Eleanthir: Máš pravdu, kompozice je vskutku rozsekána, jsou to vlastně jen slepené výjevy z jednoho obrazu.

prima, moc milé a úsměvné, kosové jsou moji favorité....

jo, jo , hezký popěvek

Yana: Děkuji pěkně, moc mě těší, že se líbí

Díky

BorůvkaB: Děkuji

...jako od Plíhala...

Moc milé, lehké a procítěné.

Je to tak a velmi smutná je i další fáze. Děti časem a věkem otupí a začnou brát cizí neštěstí jako realita show.

Orionka: Děkuji, vyřídím to také tomu, kdo má na této básničce podstatnou zásluhu: Vincentu van Goghovi

DDD: Děkuju, jen těžko si dokážu představit něco hezčího, než to, že by mou básničku zpívaly malý holky.

Vypadá to, jakoby Erma strhla lavinu úvah o poezii, próze, volném a vázaném verši... Již jsem asi také stržen.

Nadvláda poezie nad prózou v literárních webech má své pojmenované racionální důvody a je, myslím, dobře, že to tak je. Básníci prakticky ani jinou možnost nemají.

Pomyslný konflikt volného vázaného verše bych osobně neporovnával s abstraktním obrazem či hudbou. Abstraktní báseň může být stejně dobře rýmovaná jako nerýmovaná a úplně stejně i báseň epická.
Jak už jsem psal v komentáři Ermě, poezie je určitý pohled na svět, trochu jiný než je ten "normální".
Člověk se nestává básníkem, protože by se jím chtěl stát. Je jím nebo není, píše nebo nepíše, je čten a oblíben nebo není.
Jinými slovy, to, co lze dobře zaznamenat prózou, o tom je zbytečné psát báseň, a když má báseň ve volném verši pouze grafickou do podobu básně, nechápu její význam. Napsat báseň ve volném verši, aby byla básní, je těžké a klobou dolů před tím, kdo to umí.
Vše ostatní je ukryto v upřímnosti a neupřímnosti, v píli a v lajdáctví, v trpělivosti a zbrklosti, v nadání a v mylné představě, že nadání mám... Z těch výše uvedených negativ nevznikne nikdy nic dobrého. Ale i špatné může být dočasně úspěšné. Homér, Li Po, Shakespeare, Villon se po mnoha staletích stále čtou a po armádě módních, chválených poetů všech dob neštěkne ani pes.

K pravopisným a k základním formálním prohřeškům bych nebyl tak přísný(asi i proto, že je sám dělám), ale když jsou ti pravopisně a stylisticky méně zdatní těmi zdatnějšími upozorňováni, což je dobře, neměli by se proto na ně zlobit.
Zpětná vazba je důležitá zvláště pro nepokorné poety.

Velmi zdařilá báseň, Danny.

Trochu mě z tvé básně mrazí, je to hodně silné a pokud to není jen takový pomíjivý zlý pocit, skoro bych ti řekl: napiš něco o něčem hezkém bez použití slov nic, nikdy, nikam, nikdo...:-)

Erma: Děkuji, je velmi příjemné, když to ještě někomu jinému ladí (obraz a báseň). Francouzsky také neumím, tak jsem tam "nacpal" ta "r" a vyslovuji si je pěkně hrdelně:-).

Yana: Děkuji

mannaz: Děkuji

Cvokhauz: Když si do vyhledavače obrázků zadáš Most v Arles, zjeví se Ti obraz od Vincenta van Gogha. Ten byl výtvarnou předlohou té básničky( i stou bárkou prastarou a hromadou "r" ). Jinak děkuji za komentář.