Máta: Máš pravdu, šlo by s tím dělat víc. Možná se mi příčilo zabíhat moc do detailů. A hlavně to byla taková rychlovka - napadlo mě to komplet, název, příběh i pointa, napsala jsem během hodinky nebo dvou. Tak s tím možná časem ještě něco provedu, každopádně dík za postřehy :).

Velmi se mi líbí první sloka, vlastně i druhá a celková myšlenka. Rytmicky mi skřípe poslední verš první sloky, tam je podle mě slabika navíc. A závěr se mi, abych byla upřímná, nelíbí vůbec. Ten poslední verš tam nesedí délkou, melodií, vlastně i obsah je takový nejasný, málo pádný. Podle mě škoda, jinak velmi povedená báseň, které chybí už jen závěrečná tečka.
Ale jsem moc ráda, že jsem tě inspirovala :).

Máta: Moc děkuji, to potěšilo :). Hloupost a naivita tam byly na začátku, ale na konci se - navzdory té ráně - podle mě přehouply už za hranici debility, proto ten nepříliš shovívavý název.
A já vím, že bys chtěla víc :). V tomhle se prostě lišíme, já jako čtenář i autor tíhnu ke strohosti, úspornosti, rozvláčné popisy mě nebaví číst a už vůbec ne psát. Ale možná to není úplně dobře :).

Já svádím ráda, ale jsi první, koho jsem kdy svedla k účasti v básnické soutěži, to mě těší :). Nepřipadá mi, že bys něco obšlehávala, ta forma byla přece daná. Stejně jako Jiří myslím, že to chtělo ještě trochu "vysedět", uhladit kostrbatosti. Taky mám trochu averzi na slovo "klokočí", které se sice výborně rýmuje, ale tady mi to zní kapku účelově - už proto, že klokočí nemůže nikde růst, už dorostlo, jde o suchá semena keře klokoč. Ale líbí se mi zvučný závěr a myšlenka.

Já radši teplo, ale když už zima, tak taková :). Pěkně vystiženo, obrazně, jen mi to připadá spíš jako kraťoučká próza poskládaná do veršů.

Jů, to zní opravdově, až mám chuť gratulovat :). Hezké, milé.

AdamSeski: Jak říkáš, šlo mi hlavně o myšlenku, k tomu stačí popis událostí. Předpokládám, že do hloubky by jejich rozhovor pokračoval dál, v rámci terapie, tohle je vlastně jen její úvod, vstup do prvního sezení.

Yana: Děkuji, jsem ráda, že se ti líbila. A že v tom vidíš i další rozměr, který jsem měla na mysli, ale asi zastřela až moc.

Jiří Turner: Děkuji za obsáhlý komentář. Taky myslím, že čeština je neuvěřitelně bohatá a i po svázání pravidly nabízí skoro nekonečně variant. Ano, s obsahem jsem si měla ještě vyhrát, snad příště.

AdamSeski: Děkuji za přečtení i za názor, jsem ráda, že nelituješ :). V čem konkrétně se ti postup psychologa nezdá?

Amelie M.: Děkuji moc :). Ono někdy od mladické naivity k debilitě není tak daleko, asi záleží, jak se na to člověk dívá.

Amelie M.: Jj, nemá ten šmrnc, taky to cítím. Jinak první kolo neznamená, že by se z něj postupovalo dál, to jsem se asi špatně vyjádřila. Ona je to spíš hra se slovy než soutěž :). A zadání je vždycky v pondělí, taky jsem zvědavá.

Opravdu se mi líbí obsahem, hezky vyjádřené pomíjení, zajímavé obrazy. Ve formě mě trochu matou občasné rýmy. A "snáší se, ach" ... "něžný prach" mi o stupeň sráží celkový dojem, to je podle mě zbytečně laciné melodrama.

Amelie M.: Děkuji za komentář i nahlédnutí do soutěže :). Máš pravdu, nejsem zvyklá psát na takto konkrétní zadání a přizpůsobit se formě pro mě nebylo zase tak snadné. Takže s formou jsem spokojená, ale obsah vím, že měl být důraznější. Příště to zkusím vylepšit, dík za podporu!
A dala jsem to sem trochu jako reklamu, snad si zkusí zasoutěžit i někdo další...

Lenča: Dík :).

Jiří Turner: Já poměřuji slabiky v polovinách verše, protože mi to zní jako 2 rýmující se verše na 1 řádku. Takže čtu "bez strachu docela " - 6 slabik - a "čekám Mefistofela" - 7 slabik. A na těch 7 mi rytmus drhne.

Ty bys pořád s něčím splýval :)). Dokonalé rýmy. A bacha na žraloky ;-).

Kdysi jsi tu měl cosi podobného, asi se depka periodicky vrací, myslím v tvé poezii. Jak už psali jiní, forma je velmi propracovaná... až tak že vyniknou i drobné nepravidelnosti jako slabika navíc u Mefistofela :). Ale líbí se mi.

kmotrov: Já opravdu znalec nejsem, tak mě neber vážně:). Spíš jsem měla pocit, že by sevřenější forma téhle básni slušela. A jinak musím gratulovat hned dvakrát - k tomu, že tyhle starosti nemáš, a k tomu, že je umíš tak věrohodně popsat.

Já v tom vidím variaci na píjácké básně Li Poa, ale pouze obsahem. Nejsem zase takový znalec a samozřejmě neznám originál, jen české přebásnění, ale připadá mi, že pro čínskou poezii je typický pravidelný rytmus a rým. Tohle je na mě volné až moc.
Na druhé straně oceňuji pěkně vystiženou atmosféru, čtenář to opravdu vidí úplně živě. A pokud jde o ten závěr: noci ubývá s vínem a libida zase s věkem, tak aspoň máš jistotu, že tyhle starosti časem přejdou :).