GULI: Ty si chceš na taron smlsnout? To je jako bych tě já nutil do úvahy na téma „absolutní dobro“. :-)

taron: „...jenže je tisíce lidí a tisíce názorů , který ten názor by teda měl uposlechnout ? A musí vůbec někoho poslouchat ?“ – je to Bůh! Proč by měl někoho poslouchat? Naopak, jeho musí poslouchat lidé. Problém je, že nevidíme smysl existence křesťanského Boha (umíme si svět vysvětlit bez jeho přítomnosti). Problém je, že by Boží názory měly být konzistentní a netřepat se ve větru. Bůh novozákonní říká, že se lidé mají milovat a nezabíjet (konečně máme i přikázání), jenže starozákonní Bůh zabíjení nejen toleroval, ale k němu vybízel. To máme dva různé Bohy? Nebo dva různé „lidské“ autory textu s různými názory. Jak může jeden Bůh (starozákonní) být vyznáván jak křesťany, tak muslimy?
Samozřejmě existuje „klasická“ odpověď věřících, že Bůh je tak nesmírně složitý, že nemůžeme jeho pohnutky chápat, a proto se nám zdá nelogický… Na to se dá odpovědět – pokud je tak nepochopitelný, jak víte, že je „dobrý“ a "milostivý"?

Tak, tak, není rozdíl mezi "pomocí čerta" a "pomocí Boha"...

kmotrov: já bych doplnil " .... i ten, kdo nevidí psí hovno v boží slávě"

GULI: Jsme zase u chápání a interpretace... pro mě má ta báseň jiné poselství. Je proto špatná? Jsem proto špatný já?

Tak tohle je dokonalá odpověď na poslední otázku taron! Ne, nesvádíme nic na Boha! Jsme, jací jsme.
D-O-K-O-N-A-L-É

taron: Kdy jsem já napadal nebo něco sváděl na Boha?!!! Jak můžu vinit někoho, kdo neexistuje? Proč mi něco takového podsouváš? Samozřejmě, že za všemi špatnostmi jsou lidé! Ovšem ti lidé se velice často skrývají za svého Boha a ty špatnosti páchají v jeho jménu. (To ovšem neznamená, že za to Bůh může!)
Já (a hádám, že GULI také) pokud hovořím o „lhostejném“ nebo „schizofrenním“ Bohu, tak hovoříme o lidmi (v našem případě křesťany) vymyšlené postavě – a vymyšlené blbě, nelogicky. Ono se ale není co divit, pokud je autorů Bible několik a každý měl jinou představu o Bohu.
Ovšem ty „učebnice citů a schopností“ – kdo je má napsat? Ten, kdo měl tu „drzost“ a vydával svůj text za slovo Boží? Před skoro 2000 let?

GULI: „Voják který prožívá hrůzu války a mluví k Bohu, který se na to z nebe lhostejně dívá...“ – proč kravina? Naopak živá realita! Takový je křesťanský Bůh.
Zajímavější je, jestli může součet bodů na všech kartách dávat počet dnů v roce. Jednak, neměl by být součet bodů dělitelný 4? A pak mi stejně nevychází součet ani na 364!

taron: Kdybych byl věřící církve "O člověku", bádal bych nad tím, zda můj Bůh chtěl větou "odhoď všechen strach a tíseň a jdi dál už jenom s ní.. ", má na mysli a) volnou lásku b)návrat k přírodnímu způsobu života nebo c)hledání moudrosti v meditaci.
Na rozdíl od žijícího GULIho, nemůže autor Bible osvětlit, že správně je d)!
:-))

taron: a že jich máš, taron, z planety Taronu!

„Ale to jsou všechno detaily, které se hodí do 1000 stránkové fantasy. Stačí vědět, že to oni (zvlášť jejich vůdce) mají na svědomí.“ – nestačí! Ty, jako autor si to umíš zdůvodnit, čtenář ne. Napsal jsem ti pohled porotce – strhávám body za nedotaženost/nelogičnost. Hloubat nad tím nehodlám. A dohadovat se, už vůbec ne. Povídka není hádanka ani filozofická práce.
Postava si možná nový meč uvědomuje, ale to znamená jen a pouze to, že jsi vyrobil další nelogičnost. POKUD by na tom postava trvala – jako její specifikum- tak by ovšem šla do boje až po důkladném procvičení, kdy by zbraň znala jako svoje boty! Jinak body dolů!
Ptákovina je i to s ležícím um'anem. Byl by debil! Kdyby si chtěl hrát, tak mu bude dál ležet na meči a bude mu bránit se k němu dostat. Nebo mu ho sám posměšně hodí, ale tohle? Zkus si to sehrát jako scénku! Neberu – body dolů.
Pokud mám věřit něco o emocích, tak to tam musí být čitelné! Porotce si nebude domýšlet, co by mohlo být, kdyby… – nelogičnost, body dolů. Příčiny jednání postav jsou velice podstatné!
Pistole si sice jako autor můžeš zdůvodnit, ale pro porotce jsi to neudělal! Zase, porotce si nebude vymýšlet důvod – nelogičnost, body dolů. Smiř se s tím. Totéž ocel – jistě, mohl ji vyrábět mág, ale nemáš to tam a porotce není od toho, aby si domýšlel, coby, kdyby…
Myslíš, že porotci nesledují historickou přesnost? To jsi ale sakra na omylu! Zažil jsem například, jak jeden známý porotce fantasy soutěží uvedl jako hrubou chybu autorce fantasy, jejíž povídka se ani neodehrávala nutně na Zemi, ale brala si motiv z Egypta, že nemůže používat ke svícení svíčky, protože Egypťané měli jen olejové lampičky, či co!
Chceš-li posílat povídky do soutěží, musí být v tomto ohledu přímo vypilované. Žádné nelogičnosti nebo nedotaženosti.
Jasně, i ve známých „klasických“ fantasy najdeš nelogičnosti, ale jde o to, že „co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi“. Autor – bůh to napíše tak, že si té nelogičnosti čtenář (porotce) nevšimne a tudíž nestrhne body. Ty orlové tam tuším jako přepravci zpočátku nejsou, a když pověřuje půlčiky odnesením prstenu nikdo neví, že orlí doprava existuje – nikomu to nepřipadá nelogické. U tebe ta nelogičnost přímo křičí.

taron: Vzpomínám na písničku Balíček karet... I v něm je ukrytá moudrost Bible, stačí jen hledat...

„Kdybych se právě někdy dočkal toho širšího popsání, tak bych vyobrazil Svobodné království jako zbídačenou zem po prohrané válce, která nemá funkční obranu..“ – jenže my nehrajeme na „kdybych“. Psal jsi, že povídka byla úvodně určená pro soutěž – takže si představ, že jsem porotce soutěže a budu mít „soutěžní nároky“.
Mě jako porotce naprosto nezajímá, co bys, kdybys, je mi fuk, že ve skutečnosti jsi to či ono myslel jinak. Jasně, můžeš se uchýlit pozice, že to je chyba čtenáře, že je to jeho blbost, když správně nepochopí tvé (geniální!) autorské myšlenky. Ale takový „uraženecký“ postoj je taky to jediné, co můžeš udělat, protože porotce „má vždy pravdu“ ( i kdyby byl debil).
Porotce hodnotí jen a pouze to, jak na něj povídka působí (jak se autorovi podařilo vyjádřit své představy – obsah i formu). A kromě gramatiky, stylu, příběhu (pointy) a dalších bodů hodnotí logiku (konzistenci) prostředí a postav. A tady mám problém.
Um'ané plundrují království Svobodných – těžko to lze napsat v případě, že jsou tři um'ané v jinak tisícové armádě jiné rasy. Tady má autor nelogičnost. Další nelogičnosti jsou v chování nejlepšího profesionálního zabijáka. Jak to, že nejlepší zabiják neví, že jeho oběť je bezkonkurenčně rychlejší a lepší? Amatérismus! Který profesionální zabiják půjde do boje s novým nevyváženým mečem? Amatérismus. Jaké pohnutky ho k boji vedly? Peníze nebo emoce? Pokud emoce, tak proč až teď po tolika letech, kdy se živil jako nájemný vrah, na pomstu kašlal a najednou se v něm probudí emoce? Nelogické, neobjasněné.
Další nelogičnost vidím v souboji (možná to blbě chápu, ale jsem porotce a nezajímá mě, žes to myslel jinak). „…meč zarazil do dřevěné podlahy, zrůda sebou prudce škubla a během okamžiku se kutálela na zpáteční místo a svým tělem meč zavalila.“ A „Rytíř svou zbraň nakonec s těžkým nádechem vyprostil, a to zanechalo na jeho protivníkovi dlouhou táhlou ránu přes celé jeho záda… “ – představuju si, jak um’an leží na meči a rytíř se k němu sehne – rukou až na zem, aby uchopil meč. Jeho obličej se dostane jen kousek od země a od Um’ana, který ho do něj nekopne, nepraští a ani nepoužije meč, co drží v ruce!!!!!! Tomu mám věřit?
Na hraně (tj. u mě bez námitek, ale u jiných – historie více znalých – porotců, by asi neprošla) je ta ocel. Její výroba je z hlediska metalurgie a chemie náročnější, než výroba železa, a je prakticky jisté, že ten, kdo zvládne výrobu oceli, taky zvládne střelný prach a palné zbraně. Nelogičnost v historickém vývoji – postavy (vrazi) by měly mít pistole.
Porotci jsou prostě mrchy a hledají na povídkách všelijaké „hnidy“. Ale chápej je, musí podle něčeho hodnotit, tak boduje ta povídka, která má nejméně nelogičností.
Nemůžu říct, jak by se tahle povídka umístila, protože neznám kvalitu konkurence, ale hádám, že nemá naději se probojovat do první poloviny.
Nechť tě to ale neodradí a piš dál a zlepšuj se. Třeba se někdy potkáme jako konkurenti v soutěži :-)

taron: Nahrála = přestala jsi argumentovat proti nám. Jsi s námi (nahráváš).
„...odsuzovat něco , jenom proto, že to druhý může zneužít...“ – ne, tak to není. Vezmi si nůž. V rukou lékaře může zachraňovat životy, v rukou vraha životy brát. Máme proto nůž odsuzovat? Máme ho zbožňovat? Stejně bible. Může být „dobrá“ i „zlá“, podle člověka, který ji interpretuje. Bibli neodsuzuji, ale ani nezbožňuji. Každý v ní najde tu „svou“ pravdu – i taron.

taron: No, tak teď jsi nám nahrála. Naprosto souhlasím a říkám totéž: "...a zlý člověk Bibli obrátí ve svůj prospěch a pálí čarodějnice...podle toho , jak každý chápe Bibli , podle toho se dá krásně poznat srdce každého z nás...." = ne, že v Bibli je ta absolutní moudrost. Moudrost a láska je v člověku - a pode toho si vykládá Bibli. Přizpůsobuje ji sobě a je skálopevně přesvědčen, že jen ten jeho výklad je ten jediný správný!

kmotrov: a bude-li mše sloužena PRO psy, tak nevadí, že nemají duši?

hele, tykej, ať si nepřipadám jako dědek.
Stejná postava by s "obyč." mečem měla rychlejší výpady.
Já vím, že se oceli nepohybují :-) , naznačil jsem stylistickou neobratnost.
profesionální vrah by měl umět držet emoce na uzdě.
A že jsou na vymření a že je neznal a neviděl, je kec :-) "Bylo to bláznovství tenhle úkol přijmout, ale musel jsem. Za všechny ty lidi, které zabili. Za tu vesnici, co vypálili. Za všechny mrtvé děti a ženy. Plundrovali Svobodné království, můj rodný domov, a tady za hranicemi byli za to odměňování, musel jsem to zarazit." Musel znát jejich způsob boje, jejich schopnosti, minimálně od jiných bojovníků...
Vzhledem k tomu, že uvažuje o "útoku" i když je cíl chráněn dalšími dvěma, tak si musel být jist, že má naději...
- to patří k tomu schematu. Hlavní postava musí být čitelná.

Zase budu kritizovat: Povídka by měla končit nějakou nečekanou pointou nebo alespoň nějakým nestandardním řešením. Co je nečekaného na tom, že zahyne pomalejší? Ono jde o schéma povídky jako takové. nějaký začátek, pak vytvoření problému - napětí a nakonec jeho vyřešení. Hrdina - nejlepší nájemný vrah, který o sobě ví, že je mnohonásobně pomalejší oproti své "oběti", jde spáchat "sebevraždu" a - povede se mu to! Co je na tom "napínavého"? Nebo zajímavého? Rytíř vypadá jako naprostý idiot. On se s um'any nikdy nesetkal? Neví jak jsou rychlí? Co svou sebevraždou získá?
Kromě toho je v povídce dost stylisticky i gramaticky slabších míst. Např. časté opakování slov se stejným základem, časté "být" a "mít".
Nebo: "I obrovská řeka, která byla jindy plná ryb, zamrzla a zanechala na sobě vrstvu ledu širokou desítky centimetrů." Jednak významově - když řeka zamrzne, tak v ní ryby nejsou? Stylisticky: Zamrzla i obrovská řeka, která se v létě hemžila rybami... nebo Pod silným krunýřem ledu zmizela i...
"s tisíce malými zuby"- gramaticky buď s (kým čím) tisícem malých zubů nebo s tisíci malých zubů
"meče by na ni neudělali" podmět?
Viděl jsi někdy jeden a půl ruční meč? Víš, jak se drží?
"Místo velkých masivních mečů a silných úderů používají tenké a dlouhé oceli se svými specifickými pohyby." - Oceli se pohybují?

kmotrov: Pro mne jako neznalce není rozdíl mezi mší "pro" a "za". Můžeš vysvětlit?
Otázkou je, jestli to rozlišuje autor článku.
Nevšiml jsem si agrese u GULIho. Mě to " lidské a vtipné" připadá.

Hmmm... Když labuť, neměl by mít otec kormorána?